Stránky byly naposled aktualizováný 17.6.2019 v 18:38
Akce, události, oznámení, pozvánky…

Text a foto: Mgr. Alena Hrbáčková, Jihomoravské muzeum ve Znojmě

Z katastru obce Morašic pochází řada významných archeologických nálezů. Z neolitu publikoval V. Podborský náhodný nález torza mísy na noze kultury s moravskou malovanou keramikou (Podborský 1970, obr. 13:28). Z doby bronzové bylo objeveno únětické pohřebiště (Schirmeisen 1936, 15; Tihelka 1953, 229) a sídliště (Ondráček 1967, 37 – 38). Dobu železnou reprezentuje nález keramických střepů horákovské kultury (uloženo v Městském muzeu v Moravském Krumlově), nález kostrového hrobu (Nekvasil 1967, 52 – 53, obr. 5, tab. 37 – 38) a v neposlední řadě objev známé mohyly (Říhovský 1956, 13 – 18, obr. 4, 21 – 26). K nálezům horákovské kultury mohu dále připojit záchranný výzkum Jihomoravského muzea ve Znojmě z podzimu roku 2009.
Při náhodném výkopu na parcele 1261/15 a 14 byl narušen pravěký sídlištní objekt. Byli jsme přivoláni na místo panem E. Veisem. Tam jsme provedli kontrolní sondu 140 x 140 cm (Hrbáčková 2009, 1 – 12). Oč se jedná?
Sondu bychom mohli definovat např. jako základní a nepominutelnou složku terénního výzkumu odkryvem. Sonda je jednoznačně prostorově vymezena (izolo-vaný výkop, systém výkopů, místnost v objektu, část plochy – např. čtverce sítě). Používá se také při předběžných zjišťovacích výzkumech. Pomocí sondáže můžeme ověřovat např. předpokládaný výskyt suroviny, stratigrafie apod. Nebo ji můžeme použít v případě, když plocha nemůže být skrytá celá a na ní proveden systematický výzkum, tak jak to bylo v tomto případě.

Při výkopu jsme se soustředili na průzkum, začištění, kresebnou a fotografickou dokumentaci a zaměření jednotlivých situací. Při popisu jednotlivých skutečností byla použita Harrisona kontextuální metoda. Co to v archeologické hantýrce znamená? Zjednodušeně řečeno: jde o vztahy vrstev čili kontextů při odkryvu. Již Jaroslav Palliardi (narozen 10. 2. 1861 v Telči, zemřel 12. 3. 1922 v Moravských Budějovicích) odhalil světu před II. světovou válkou pravidlo že vrstva, která leží níže, je starší, než vrstvy uložené u povrchu. Dnes již banalita, byla tenkrát průlomovým objevem. Postupem času se komplikovanější vztahy na plochách archeologického výzkumu zkoumaly, upřesňovaly, vkládaly do grafů a jedním z výsledků je dnes používaná Harrisova matice či Harrisův vývojový diagram (Harris 1979, 34 – 37).

Z výplně sondy objektu č. 501 se podařilo vyjmout zlomky keramického materiálu, celou amforku a mazanici – hliněný výmaz po stěnách objektu. Uvnitř byla objevena kůlová jamka o průměru 28cm, hluboká 80cm. Nálezy pocházejí z doby halštatské a reprezentují kulturu horákovskou, stupeň, HD1 (600 – 550 př. n. l.).

Abych přiblížila pojem doby halštatské: jedná se o označení celé epochy, která je archeology datována do 7. století př. n. l. a končí kolem roku 450 př. n. l. Svůj název dostala podle hornorakouského města Hallstattu v Solné komoře, kde v polovině 19. století bylo objeveno přes tisíc hrobů.
Naproti tomu horákovská kultura (HK), která je jako jiné kultury součástí epochy halštatské, získala své jméno podle pohřební mohyly u Horákova na jižní Moravě. Památky HK byly známy již v 19. století, ale samotnou kulturu pojmenoval až J. Böhm v roce 1941. HK je v České republice rozšířena pouze na území jižní Moravy. Na S a na V sousedila s kulturou platěnickou, na J s kalenderberskou v Rakousku. Českomoravská vrchovina ji oddělovala od halštatských kultur v Čechách. Další přední archeolog V. Podborský rozdělil území HK na pět skupin: znojemskou, krumlovsko-oslavanskou, brněnskou, ždánickou, břeclavskou.
Hlavní obživou lidu horákovské kultury bylo zemědělství doplněné chovem dobytka. Vztah k bohům je doložen častými nálezy hliněných amuletů, motivy slunce a vodních ptáků na bronzových mísách a keramice, figurky býků a hliněné pící rohy. Sídliště se skládají většinou z šesti až osmi stavení, zemnic čtvercového nebo obdélníkového půdorysu s rozměry až 6 x 3 m a hloubky až 2 m.

Jak je tedy patrné sonda odhalila část sídlištního objektu horákovské kultury, který je nedílnou součástí předpokládaného sídliště. Prozatím zůstane situace na lokalitě ponechána pro budoucí výzkum.

Záchranný výzkum z katastru obce nepřinesl poprvé doklady osídlení z doby halštatské. Vesměs se jedná o starší či ojedinělé nálezy závažného archeologického významu. Z těchto situací vyplývá, že výzkum na katastru obce Morašice kvalitně rozšířil poznání výzkumů na jižní Moravě.

Literatura:

  • Harris, E. C. 1979: Principles of Archaeological Stratigraphy. London – San Diego.
  • Hrbáčková, A. 2009: Nálezová zpráva – Obec Morašice (okr. Znojmo) parcela 1261/14, 15. Uloženo v archivu Jihomoravského muzea ve Znojmě pod číslem akce 17/2009.
  • Nekvasil, J. 1967: Hrob horákovské kultury z Morašic (okr. Znojmo), PV AÚB 1967, s. 52 – 53, obr. 5, tab. 37 – 38.
  • Ondráček, J. 1967: Únětické sídliště v Morašicích (okr. Znojmo), PV AÚB 1967, s. 37 – 38.
  • Podborský, V. 1970: Současný stav výzkumu kultury s moravskou malovanou keramikou, SlArch XVIII-2, s. 235 – 278, obr. 13:28.
  • Říhovský, J. 1956: Mohyla horákovské kultury v Morašicích na Moravě, AR 8, s. 13 – 18, obr. 4, 21 – 26.
  • Schirmeisen, K. 1936: Fundnachrichten aus Mähren, Nachrichtenblatt für Deutsche Vorzeit 12. Leipzig, s. 10 – 19.
  • Tihelka, K. 1953: Moravská únětická pohřebiště, Památky archeologické XLIV, s. 229 – 328, obr. 1-31.

Komentáře jsou uzavřeny.

Kalendář
Červen 2019
PondělíÚterýStředaČtvrtekPátekSobotaNeděle
27.5.201928.5.201929.5.201930.5.201931.5.20191.6.20192.6.2019
3.6.20194.6.20195.6.20196.6.2019

Kategorie: Rok 2019Pozvánka - schůze zastupitelstva

Pozvánka - schůze zastupitelstva
7.6.20198.6.20199.6.2019
10.6.201911.6.201912.6.201913.6.201914.6.201915.6.201916.6.2019
17.6.201918.6.201919.6.201920.6.201921.6.201922.6.201923.6.2019
24.6.201925.6.201926.6.201927.6.201928.6.201929.6.201930.6.2019

Kategorie: Rok 2019Kulturní kalendář duben až červen 2019 - MIKROREGION MORAVSKOKRUMLOVSKO

Kulturní kalendář duben až červen 2019 - MIKROREGION MORAVSKOKRUMLOVSKO
Užitečné odkazy