Stránky byly naposled aktualizováný 18.9.2017 v 17:23
Akce, události, oznámení, pozvánky…
  • 7.10.2017 – Posvícení - Pořadatel: Obec Morašice – – začátek: N/A,
  • 22.10.2017 – Dovednost a um Morašických - Pořadatel: Knihovna – – začátek: 14:00,
  • 1.12.2017 – Výroba Vánočních ozdob - Pořadatel: Knihovna – – začátek: 17:00,
  • 1.12.2017 – Výroba adventního věnce - Pořadatel: Kulturní komise – – začátek: 17:00,
  • 13.12.2017 – Obchůzka Lucky po vsi - Pořadatel: Kulturní komise – – začátek: 17:00,
  • 17.12.2017 – Otevírání betlému - Pořadatel: Obec Morašice – – začátek: 15:00,
  • 24.12.2017 – Zpěv koled u betlému - Pořadatel: Občané obce – – začátek: 20:30,

Archeologické nálezy

Text a foto: Mgr. Alena Hrbáčková, Jihomoravské muzeum ve Znojmě

Z katastru obce Morašic pochází řada významných archeologických nálezů. Z neolitu publikoval V. Podborský náhodný nález torza mísy na noze kultury s moravskou malovanou keramikou (Podborský 1970, obr. 13:28). Z doby bronzové bylo objeveno únětické pohřebiště (Schirmeisen 1936, 15; Tihelka 1953, 229) a sídliště (Ondráček 1967, 37 – 38). Dobu železnou reprezentuje nález keramických střepů horákovské kultury (uloženo v Městském muzeu v Moravském Krumlově), nález kostrového hrobu (Nekvasil 1967, 52 – 53, obr. 5, tab. 37 – 38) a v neposlední řadě objev známé mohyly (Říhovský 1956, 13 – 18, obr. 4, 21 – 26). K nálezům horákovské kultury mohu dále připojit záchranný výzkum Jihomoravského muzea ve Znojmě z podzimu roku 2009.
Při náhodném výkopu na parcele 1261/15 a 14 byl narušen pravěký sídlištní objekt. Byli jsme přivoláni na místo panem E. Veisem. Tam jsme provedli kontrolní sondu 140 x 140 cm (Hrbáčková 2009, 1 – 12). Oč se jedná?
Sondu bychom mohli definovat např. jako základní a nepominutelnou složku terénního výzkumu odkryvem. Sonda je jednoznačně prostorově vymezena (izolo-vaný výkop, systém výkopů, místnost v objektu, část plochy – např. čtverce sítě). Používá se také při předběžných zjišťovacích výzkumech. Pomocí sondáže můžeme ověřovat např. předpokládaný výskyt suroviny, stratigrafie apod. Nebo ji můžeme použít v případě, když plocha nemůže být skrytá celá a na ní proveden systematický výzkum, tak jak to bylo v tomto případě.

Při výkopu jsme se soustředili na průzkum, začištění, kresebnou a fotografickou dokumentaci a zaměření jednotlivých situací. Při popisu jednotlivých skutečností byla použita Harrisona kontextuální metoda. Co to v archeologické hantýrce znamená? Zjednodušeně řečeno: jde o vztahy vrstev čili kontextů při odkryvu. Již Jaroslav Palliardi (narozen 10. 2. 1861 v Telči, zemřel 12. 3. 1922 v Moravských Budějovicích) odhalil světu před II. světovou válkou pravidlo že vrstva, která leží níže, je starší, než vrstvy uložené u povrchu. Dnes již banalita, byla tenkrát průlomovým objevem. Postupem času se komplikovanější vztahy na plochách archeologického výzkumu zkoumaly, upřesňovaly, vkládaly do grafů a jedním z výsledků je dnes používaná Harrisova matice či Harrisův vývojový diagram (Harris 1979, 34 – 37).

Z výplně sondy objektu č. 501 se podařilo vyjmout zlomky keramického materiálu, celou amforku a mazanici – hliněný výmaz po stěnách objektu. Uvnitř byla objevena kůlová jamka o průměru 28cm, hluboká 80cm. Nálezy pocházejí z doby halštatské a reprezentují kulturu horákovskou, stupeň, HD1 (600 – 550 př. n. l.).

Abych přiblížila pojem doby halštatské: jedná se o označení celé epochy, která je archeology datována do 7. století př. n. l. a končí kolem roku 450 př. n. l. Svůj název dostala podle hornorakouského města Hallstattu v Solné komoře, kde v polovině 19. století bylo objeveno přes tisíc hrobů.
Naproti tomu horákovská kultura (HK), která je jako jiné kultury součástí epochy halštatské, získala své jméno podle pohřební mohyly u Horákova na jižní Moravě. Památky HK byly známy již v 19. století, ale samotnou kulturu pojmenoval až J. Böhm v roce 1941. HK je v České republice rozšířena pouze na území jižní Moravy. Na S a na V sousedila s kulturou platěnickou, na J s kalenderberskou v Rakousku. Českomoravská vrchovina ji oddělovala od halštatských kultur v Čechách. Další přední archeolog V. Podborský rozdělil území HK na pět skupin: znojemskou, krumlovsko-oslavanskou, brněnskou, ždánickou, břeclavskou.
Hlavní obživou lidu horákovské kultury bylo zemědělství doplněné chovem dobytka. Vztah k bohům je doložen častými nálezy hliněných amuletů, motivy slunce a vodních ptáků na bronzových mísách a keramice, figurky býků a hliněné pící rohy. Sídliště se skládají většinou z šesti až osmi stavení, zemnic čtvercového nebo obdélníkového půdorysu s rozměry až 6 x 3 m a hloubky až 2 m.

Jak je tedy patrné sonda odhalila část sídlištního objektu horákovské kultury, který je nedílnou součástí předpokládaného sídliště. Prozatím zůstane situace na lokalitě ponechána pro budoucí výzkum.

Záchranný výzkum z katastru obce nepřinesl poprvé doklady osídlení z doby halštatské. Vesměs se jedná o starší či ojedinělé nálezy závažného archeologického významu. Z těchto situací vyplývá, že výzkum na katastru obce Morašice kvalitně rozšířil poznání výzkumů na jižní Moravě.

Literatura:

  • Harris, E. C. 1979: Principles of Archaeological Stratigraphy. London – San Diego.
  • Hrbáčková, A. 2009: Nálezová zpráva – Obec Morašice (okr. Znojmo) parcela 1261/14, 15. Uloženo v archivu Jihomoravského muzea ve Znojmě pod číslem akce 17/2009.
  • Nekvasil, J. 1967: Hrob horákovské kultury z Morašic (okr. Znojmo), PV AÚB 1967, s. 52 – 53, obr. 5, tab. 37 – 38.
  • Ondráček, J. 1967: Únětické sídliště v Morašicích (okr. Znojmo), PV AÚB 1967, s. 37 – 38.
  • Podborský, V. 1970: Současný stav výzkumu kultury s moravskou malovanou keramikou, SlArch XVIII-2, s. 235 – 278, obr. 13:28.
  • Říhovský, J. 1956: Mohyla horákovské kultury v Morašicích na Moravě, AR 8, s. 13 – 18, obr. 4, 21 – 26.
  • Schirmeisen, K. 1936: Fundnachrichten aus Mähren, Nachrichtenblatt für Deutsche Vorzeit 12. Leipzig, s. 10 – 19.
  • Tihelka, K. 1953: Moravská únětická pohřebiště, Památky archeologické XLIV, s. 229 – 328, obr. 1-31.

Na podzim 1954 dostala pobočka archeologického ústavu ČSAV v Brně zprávu, že při hluboké orbě pásovým traktorem v Morašicích (okres Moravský Krumlov) se objevil na povrchu černé ornice žlutý kruh o průměru asi 11 m . Při prohlídce naleziště bylo zjištěno, že se jedná o velkou mohylu lidu horákovské kultury. Systematický výzkum byl proveden od dubna do června 1955.

Mohyla byla vybudována na vyšším táhlém návrší s výhledem do velké části jihomoravské nížiny. V dnešní podobě měla oválný tvar o rozměrech 45 a 50 m a byla 1,5 m vysoká. Již po skrytí ornice se rýsoval v tmavé hlíně mohylového náspu sprašový kruh, který byl 21 nejsilnější na severu, východě, jihu a západě, zatím co mezi těmito místy se pruh spraše značně zúžil nebo úplně vytratil. Již tato sku­tečnost nasvědčovala tomu, že se jedná pravděpodobně o výhoz spraše ze čtvercové hrobové jámy. Potvrdil to profil, který jsme získali úzkou zjišťovací sondičkou, vedenou od středu mohyly až za její obvod a zahloubenou až do sprašového podloží. V něm se střídaly vrstvy spraše s tmavší hlínou — jádro tvořila černá humusovitá hlína. Vnitřní Část výhozu byla během hloubení hrobové jámy ještě jednou přehazována, aby se získalo místo kolem okraje hrobu. Na vnějším povrchu tohoto sprašového tělesa byly, zejména v jeho jižní Části, nalezeny otisky vodorovně položených dřev — snad stopy po skládce trámů na stavbu vlastní hrobové komory.

V celém jihozápadním kvadrantu pokrývaly původní povrch pod mohylovým násypem četné střepy, zbytky ohořelých trámů, dřevěné uhlíčky a na jednom místě množství spálených kostí. Nelze zatím s jistotou říci, jsou-li to zbytky pohřební tryzny a žároviště. Úzkými sondami okolo mohyly byl zjištěn menší obvodový příkop se zahroceným dnem, široký 50 až 70 cm a 20 až 45 cm hluboký. Určuje průměr mohyly na 26 m . Nebyly v něm nalezeny žádné stopy po dřevě. Splachové horizonty v profilu spíše dokazují, že byl postup­ně zaplňován.

Při odebírání horní části mohylového náspu se objevila ve středu 22 mohyly až 1 m široká kamenná zeď, uzavírající nepravidelný čtyrúhelník o rozměrech 6,5 X 6,20 m , orientovaný podle světových stran. Vcelku pravidelná stavba byla v jihozápadním rohu značně rozrušena (později bylo zjištěno, že odtud byl obsah hrobové jámy úplně vyloupen). Z jižní části východní stěny vybíhal asi 1,5 m široký pruh kamenného dláždění. Začínal při kamenné zdi na původním povrchu, řezal vnitřní Část výhozu spraše a vyústil v ornici na vrcholu zmíněného sprašového tělesa.

Kamenné zdi vyplňovaly prostor při stěnách hrobové jámy až k jejímu dnu 130 cm pod původní povrch. Kameny nejevily stopy po systematickém ukládání. Byly volně naházeny bez hlíny. Výplň hro­bové jámy tvořila četná humusovitá hlína, obsahující větší počet zlomků keramiky a ve spodní části kameny z destrukce zdí. V profi­lech nebyly pozorovány žádné pozdější zásahy. Na rovném dně pod zřícenými kameny jsme nalezli zbytky dřevěných trámů, ulo­žených ve směru západ-východ, několik nártních a prstních kostí a větší počet drobných spálených kůstek. Z inventáře hrobu se za­chovaly pouze v jihozápadním rohu zbytky ozdob koňských postrojů (bronzové knoflíčky a návlečky na řemení, větší puklice s hrotem, různé bronzové a železné kroužky), jantarové korálky a na ostatní ploše zbytky keramických a bronzových nádob. Stopy rozpadlé větší bronzové mísy ležely přesně uprostřed čtvercového dna. Všechny nálezové okolnosti svědčí pro úplné vyloupení hrobu. Při odstraňování kamenných zdí jsme nalezli na dvou místech v západní stěně konce 24 cm širokých dřevěných trámů, zapuštěných mezi kameny ve výšce 1 m nad dnem hrobové jámy. Podobné zbytky dvou trámů ve stejné výši nad dnem byly také uprostřed východní zdi na velkém plochém kamenu. Byly 20 až 24 cm široké a vzdáleny od sebe 12 cm . Neležely přímo na kamenu, nýbrž na slabší vrstvě žlutky, jíž byly také mezi kameny utěsněny. Jedná se o zbytky kulatiny, zmáčknuté do síly asi 7 cm . Všechny trámce začínaly stejně ve vzdálenosti asi 50 cm od stěn hrobové jámy. Protože byly na proti­lehlých místech ve východní a západní stěně, dá se předpokládat, že nesly zastřešení hrobu. Ve vyčištěném dně se objevily žlábky po základových trámech srubové konstrukce, tvořící pravidelný Čtverec o rozměrech 4,40 X 4,40 m . Jednotlivé konce trámů přesahovaly asi 15 cm přes rohy. Zatím co východní a západní žlábky byly hluboké 12 až 15 cm 8 půlkruhovitým průřezem a rovným ukončením, severní a jižní žlábky se zahlubovaly jen 2 až 4 cm . Představovaly ložiska trámů, položených přes východní a západní trámy. Ve všech Částech žlábků jsme našli zřetelné otisky kulatiny. Dřeva v nich bylo málo, proto nebylo možno pozorovat zaříznutí trámů v jednotlivých rozích. Dá se však předpo­kládat z toho, že spodní části severního a jižního trámu sahaly do poloviny výšky obou dalších trámů. Shrneme-li všechna pozorování, docházíme k tomuto závěru: Uvnitř hrobové jámy byla vybudována z dřevěných trámů pevná srubová komora a prostor mezi dřevěnými stěnami a stěnami hrobové jámy vyplněn volně naházenými kameny bez hlíny. Tato komora byla přestřešena dřevěnými trámy již ve výši 1 m nad dnem, při Čemž kamenné stěny pokračovaly ještě výše. Zmíněný pruh kamenného dláždění ústil do východní stěny ve výši dřeveného stropu a byl od vlastní hrobové komory oddělen velkými kamennými plotnami. Celou stavbu pak kryl hlinitý mohylový násyp, dosahující výšky nejméně 4 až 5 m .I když byl hrob vyloupen a z bohatého inventáře nalezena jen nepatrná část, získal výzkum detaily konstrukce hrobo­vé komory a stavební techniky té doby vůbec.


Powered by Ajaxy
Kalendář
Září 2017
Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle
28.8.2017 29.8.2017 30.8.2017 31.8.2017 1.9.2017 2.9.2017

Kategorie: Rok 2017Zahájení školního roku - Pořadatel: Kulturní komise

Zahájení školního roku - Pořadatel: Kulturní komise
3.9.2017
4.9.2017 5.9.2017 6.9.2017 7.9.2017 8.9.2017 9.9.2017 10.9.2017
11.9.2017 12.9.2017 13.9.2017 14.9.2017 15.9.2017 16.9.2017 17.9.2017
18.9.2017 19.9.2017 20.9.2017 21.9.2017 22.9.2017 23.9.2017 24.9.2017
25.9.2017 26.9.2017 27.9.2017 28.9.2017 29.9.2017 30.9.2017 1.10.2017