Stránky byly naposled aktualizováný 6.8.2017 v 19:25
Akce, události, oznámení, pozvánky…
  • 21.8.2017 – Pěší pouť na Velehrad - Pořadatel: Poutní bratrstvo sv. Anny – – začátek: 12:30,
  • 2.9.2017 – Zahájení školního roku - Pořadatel: Kulturní komise – – začátek: 17:00,
  • 7.10.2017 – Posvícení - Pořadatel: Obec Morašice – – začátek: N/A,
  • 22.10.2017 – Dovednost a um Morašických - Pořadatel: Knihovna – – začátek: 14:00,
  • 1.12.2017 – Výroba Vánočních ozdob - Pořadatel: Knihovna – – začátek: 17:00,
  • 1.12.2017 – Výroba adventního věnce - Pořadatel: Kulturní komise – – začátek: 17:00,
  • 13.12.2017 – Obchůzka Lucky po vsi - Pořadatel: Kulturní komise – – začátek: 17:00,
  • 17.12.2017 – Otevírání betlému - Pořadatel: Obec Morašice – – začátek: 15:00,
  • 24.12.2017 – Zpěv koled u betlému - Pořadatel: Občané obce – – začátek: 20:30,

Historie obce

Morašice leží v mělké kotlině v severovýchodní části okre­su Znojmo v nadmořské výšce 246 metrů. Podle posledního sčítání z roku 2001 žilo v Morašicích ve 121 domech 240 obyvatel.

První zemědělci přišli na území katastru obce v mladší době kamenné, tj. před 6 000 lety. Majetkově rozvrstvení zemědělci vybudovali pro své předáky v době bronzové velkou mohylu, větší než u Trstěnic. Prvními známými obyvateli byli Keltové, vojenští okupanti českých zemí po několik staletí před Kristem. Slované přišli do naší krajiny na začátku 6. století po Kristu.

Název naší obce je odvozen od staročeského křestního jména Mařata ( dnes Marian ). V první písemné zprávě z roku 1253 se naše obec jmenuje Maratiz. Dnešní název Morašice je z roku 1925.

Ze začátku druhého tisíciletí po Kristu, (za feudalismu) patřila naše obec několika majitelům. Od roku 1535 se jedna část Morašic dostala do panství církevního řádu Křížovníků, sídlících na Hradišti u Znojma. Druhá část naší obce se od roku 1663 stává součástí panství znojemských dominikánů se sídlem v obci Tvořihráz.

Farností patří naše obec do Trstěnic. Gotický vzhled kostela Sv. Anny, stojící uprostřed Morašic, se poprvé připomíná v roce 1554. Kolem kostela byl hřbitov a to až do 1826. Současný hřbitov je na západním okraji Morašic.

Prvním známým obyvatelem Morašic byl Mikuláš z Morašic, který byl v roce 1379 členem městské rady v Hostěradicích. Mnohem více jmen poddaných z Morašic známe až z doby po třicetileté válce – v dobových pramenech se uvádí jména Semotam, Švanda aj. Některá jména z té doby jsou již dnes zapomenuta, jako např. Cvikýř, Držpivo, Másílko.

V 16. století bylo v Morašicích i německé obyvatelstvo. Památkou po něm je název polní tratě Kortlos. Později se do obce přistěhovali z německého Drnoholce rod Hermanů, který se u nás počeštil. Příjmení Herman, Balík a Křepela jsou dnes v Morašicích nejrozšířenější.

Poddaní z Morašic měli za feudalismu povinnost robotovat pro své vrchnosti, odvádět jim peněžní a naturální dávky. Farnímu kostelu v Trstěnicích byli povinni odvádět desátky, tj. desátý díl z úrody všech plodin včetně vína. Všechny povinnosti vůči vrchnosti a faře byly celostátně zrušeny po revolučním roce 1848.

Za vlády Marie Terezie byla v roce 1774 provedena školská reforma – vznikly triviální školy, kde se učilo vedle náboženství čtení, psaní a počítání. Samostatná škola v Morašicích byla až od roku 1819. Do té doby musely děti z Morašic chodit do školy v Trstěnicích. První učitelé byli z rodu Protivínských. Nová školní budova byla postavena až v roce 1914.

Po zrušení roboty došlo k přeměně hospodaření zemědělců. Plodiny se sely (sázely) střídavě – obiloviny, okopaniny, jete­loviny. Současně dobíhaly i starší formy hospodaření. Bývalé pastviny zarůstaly akáty. Po objevení se révokazu (začátek 20.století) ubylo i vinic a naopak přibylo v katastru ovocného stromoví.

Velkostatek Křížovníků musel za peníze získané výkupem rolníků nakoupit si potahy a stroje a postavit hospodářské budovy. Pálené cihly se v Morašicích začaly vyrábět od začátku 20. stol.

Svá hospodářství museli novým poměrům přizpůsobit i ostatní držitelé půdy. Nejvíce drobných držitelů půdy mělo hospodářství o rozloze 2-5 ha, čtyři hospodářství vlastnila 20-30 ha. Nejeden malorolník se zadlužil. Malozemědělci si stavěli svá obydlí z vepřovic a kamene v tzv. Kozí ulici. Většina z nich si přivydělávala výrobou perleťových knoflíků. Dost jich také odešlo do ciziny, především do Vídně.

Do první světové války muselo jít z Morašic na 103 mužů; ve válce padlo 22 občanů; několik jich také vstoupilo do čs.legií. Některým padlým postavily jejich rodiny kříže; těch je v obci a okolí celkem osm a svědčí o zbožnosti obyvatel Morašic.

Takzvaný hlad po půdě částečně zmírnila pozemková reforma provedená v roce 1925. Velkostatku zůstalo jen 60 ha a proto jej Křížovníci pronajali v roce 1926 P. Plechatému. Obyvatelé Morašic mohli využívat el. energie od roku 1927.

Společenský život se projevoval činností spolků a organiza­cí. Od roku 1923 vyvíjela činnost TJ Orel – pořádala veřejná cvičení, taneční zábavy a divadelní hry. Proti požáru byla v obci vybudována v roce 1932 studna, přebudovaná v roce 1959 na protipožární nádrž. SDH byl založen až roku 1936. Zbrojnici měli hasiči vedle sběrny mléka. K těmto budovám uprostřed obce, přibyla v roce 1938 budova obecního úřadu. V době světové hospodářské krize byla postavena i silnice z Morašic do Trstěnic. Autobusové spojení existuje od roku 1924. Autobusem bylo možno jet i na trhy do Miroslavi a na úřady do Mor. Krumlova a Znojma.

Školní děti z Morašic mohly chodit do měšťanské školy v Želeticích (za války do Višňové). Významnou učitelskou osobností byl řídící učitel Fr. Krupka (ve zdejší škole působil 1922-1938), který organizoval agrární školství na celé jižní Moravě. Obyvatelé Morašic nejvíce volili ČSL a proto starostové byli z této strany; menšina obyvatel volila agrární stranu a ve třicátých letech třetí stranu – fašisty.

Kvůli třem německým rodinám byly české Morašice od 9.října do 24. listopadu 1938 součástí “tisícileté třetí říše”. Po tomto datu byly Morašice vráceny do ČSR na základě petice místních občanů.

Německé obyvatelstvo Morašic bylo posíleno tzv. Besarábci, kteří byli v obci usazeni na čp. 2, 31, 34, 55 a 117. Německé obyvatelstvo před příchodem Rudé armády 8. května 1945 uteklo do Německa. Obec osvobodil generál Fačev.

Po roce 1948 rozhodovala i o zemědělství KSČ. JZD bylo v Mo­rašicích založeno na jaře roku 1950. Prvním předsedou byl malorolník Petr Kudláček. Pro nařízenou velkovýrobu muselo dojít k technic­kým úpravám půdy v katastru – zmizelo ovocné stromoví a úvozy; by­lo založeno několik vinohradů.

Nové hospodářské budovy pro JZD byly vystaveny na východním okraji obce. JZD Morašice obhospodařovalo 513 ha půdy. Samostatně hospodařilo naše JZD až do roku 1976, kdy bylo začleněno z vůle KSČ do JZD Hostěradice. Vinice v morašickém katastru byly postup­ně rušeny.

Z nařízení vládní KSČ došlo ke sloučení obcí Skalice a Morašice pod jeden MNV. Prvním předsedou nového MNV byl Oldřich Drozd ze Skalice; Jan Blaha z Morašic byl tajemníkem MNV. Za vlády komunis­tů se nevolili kandidáti jednotlivých stran, ale poslanci NF.

V roce 1989 byla v Morašicích otevřena nová prodejna smíšeného zboží. Mládež hrála jen krátký čas (1966-1970) fotbal pod hla­vičkou Inter Morašice.

Většina obyvatel Morašic žila i nadále náboženským životem. Velká slavnost byla v roce 1970, kdy došlo ke svěcení dvou nových zvonů ( staré zabavili nacisté v roce 1942 pro zbrojní průmysl ).

Svobodné volby byly i v Morašicích až od roku 1990. Nejvíce hlasů ve volbách 1994, 1996 a 2002 získala KDU-ČSL. Také současná starostka Jiřina Hermanová je členkou KDU-ČSL. Je dobrá organizátorka mládeže a náboženského života v obci ( z její iniciativy byl v roce 2004 postaven Betlém před KD ). Z Morašic také pochází ing. Pavel Balík (1950) současný starosta města Znojma.

Nejdůležitějšími akcemi pro obec po roce 1989 bylo vybudová­ní obecního vodovodu (1994-97), provedení plynofikace v letech 1997-98 a vydláždění chodníků.

Po roce 1989 osm místních zemědělců začalo soukromě hospodařit. Více občanů z Morašic se věnuje provozu řemesel a drobné výrobě.

 

Znak: Polcený štít. V pravém červeném poli rozevřená kniha nad lilií, obojí stříbrné, levé pole černo-zeleně dělené, nahoře osmihrotý kříž nad hvězdou, obojí červené, dole šikmý vinný hrozen s listem a jedním úponkem, vše zlaté.

Vlajka: List tvoří tři svislé pruhy, černý, červený a zelený. V černém osmihrotý kříž nad šesticípou hvězdou, obojí červené, v červeném pruhu bílá lilie, v zeleném šikmo žlutý vinný hrozen s jedním listem a úponkem. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Znak je barevné a stálé znamení na štítě. Má být jednoduchý, výstižný, nezaměnitelný a originální. Má odlišovat skupiny lidí v určitém společenském uskupení (v našem případě příslušnost k obci morašické).

Při tvorbě znaku se vycházelo s dochované pečeti z roku 1749. (Otisk z originálu pečetě je uložen v Moravském zemském archivu v Brně).

Vysvětlení jednotlivých symbolů použitých ve znaku

Kniha a lilie

Jsou atributy sv. Anny patronky kostela v Morašicích.
Důvod použití ve znaku obce:  Postava svaté Anny je hlavní figura na dochované pečeti obce Morašice, která pochází z roku 1749. Proto také tento symbol vyplňuje pravou polovinu štítu. Použití atributů sv. Anny,  knihy a lilie v našem znaku tak symbolizuje zasvěcení zdejšího kostela právě jí. Tento symbol propojuje dávnou historii obce se současností.

Vinný hrozen

Důvod použití ve znaku obce:  Vinný hrozen měla obec morašická  také ve své pečeti z roku 1749. Vložením hroznu do  znaku je tak symbolicky vyjádřena příslušnost k vinařské oblasti Znojemsko, ve které se naše obec nachází. Hrozen také představuje výsledek celoroční lopotné práce hospodáře na vinici. Morašičké vinařství mělo mnoho set letou tradici. Zdejší vinaři měli také právo horenské a velkou rozlohu vinic.

Rytířský žád křizovníků s červenou hvězdou

Je jediným mužský rytířský řád u nás a má výlučně český původ.  Své centrum měl vždy v Praze. Vznikl na české půdě, když ho v roce 1233 založila Anežka Přemyslovna. Sídlil u sv. Petra na Novém Městě pražském a od roku 1252 na břehu Vltavy při pozdějším Karlově mostu na Starém Městě. Již roku 1244 užívá znaku podobného znakům jiných špitálních řádů. Listem biskupa Mikuláše z Újezda ze dne 21. června 1252 byl znak rozmnožen (polepšen) o červenou šesticípou hvězdu, což bylo stvrzeno papežem Alexandrem IV.  roku 1256.
Popis znaku řížovníků: štít černý, v něm červený osmihrotý kříž (původně kotvicový), dole provázen šestihrotou červenou hvězdou. Nad štítem infule a bílý klobouk se zlatou stuhou, za štítem berla, meč a šíp. Štítonoši sv. Helena a sv. Konstantin.

Osmihrotý kříž: Jeho osm hrotů symbolizuje osm  ctností rytířských  –  zřetelnost, rozlišování, stálost, pochopení, pozorování, takt, útočiště a obratnost.

Kotvicový kříž: Je to kříž naděje. Tento kříž je na morašickém kostele na samé špičce věže zvonice. Svislé rameno kříže je delší než vodorovné. Pod ním je umístěná šesticípá hvězda. Znak Křížovníků s původním kotvicovým křížem a šesticípou hvězdou je ozdobou zdejšího kostela. Právě tento kotvicový kříž s hvězdou byl duchem myšlenky pokusit se získat svolení k užívání znaku řádu Křížovníků v jejich originálních tinkturách, která je v heraldice zcela výjimečná a vymyká se běžné heraldické praxi.

Důvod použití ve znaku obce: V naší obci vždy žila a žije drtivá většina českého obyvatelstva. Ke svému češství se místní občané hrdě hlásili i v dobách nejtěžších. Za protektorátu například  nesouhlasili s připojením k „říši“.  Jak již bylo zmíněno, řád Křížovníků má výlučně český původ a v minulosti byl tento řád se jménem naší obce majetkově spojen 313 let a to od roku 1535 až do roku 1848. Ve zmíněném období byli Křížovníci vlastníky části obce. Na jižní Moravě tento řád doposud působí na Hradišti svatého Hypolita ve Znojmě v Mašovicích, Popicích, Hodonicích a Větéřově. Znak naší obce je po  heraldické stránce originalitou a zvláštností, neboť v heraldice se nesmí klást barva na barvu (červená na černou). Znak Křížovníků však byl schválen v prvopočátcích vzniku heraldiky a přetrval prakticky beze změny až dodnes. Poté co naše obec dostala výsadní svolení od představeného rytířského řádu převora P. Martina PASTRŇÁKA, O. Cr. k užívání jejich znaku v našem znaku obce a to v původních tinkturách tohoto řádu může naše obec tuto výjimečnost užívat také. Výše uvedené obce mají ve svých znacích  symboly Křížovníků také, ale Morašice a také Praha Ďáblice jsou jediné, které mají ve znaku původní červenou a černou tinkturu Křížovníků.

Powered by Ajaxy
Kalendář
Srpen 2017
Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle
31.7.2017 1.8.2017 2.8.2017 3.8.2017 4.8.2017 5.8.2017 6.8.2017
7.8.2017 8.8.2017 9.8.2017 10.8.2017 11.8.2017 12.8.2017 13.8.2017
14.8.2017 15.8.2017 16.8.2017 17.8.2017 18.8.2017 19.8.2017 20.8.2017
21.8.2017

Kategorie: Rok 2017Pěší pouť na Velehrad - Pořadatel: Poutní bratrstvo sv. Anny

Pěší pouť na Velehrad - Pořadatel: Poutní bratrstvo sv. Anny
22.8.2017 23.8.2017 24.8.2017 25.8.2017 26.8.2017 27.8.2017
28.8.2017 29.8.2017 30.8.2017 31.8.2017 1.9.2017 2.9.2017

Kategorie: Rok 2017Zahájení školního roku - Pořadatel: Kulturní komise

Zahájení školního roku - Pořadatel: Kulturní komise
3.9.2017