Stránky byly naposled aktualizováný 6.8.2017 v 19:25
Akce, události, oznámení, pozvánky…
  • 21.8.2017 – Pěší pouť na Velehrad - Pořadatel: Poutní bratrstvo sv. Anny – – začátek: 12:30,
  • 2.9.2017 – Zahájení školního roku - Pořadatel: Kulturní komise – – začátek: 17:00,
  • 7.10.2017 – Posvícení - Pořadatel: Obec Morašice – – začátek: N/A,
  • 22.10.2017 – Dovednost a um Morašických - Pořadatel: Knihovna – – začátek: 14:00,
  • 1.12.2017 – Výroba Vánočních ozdob - Pořadatel: Knihovna – – začátek: 17:00,
  • 1.12.2017 – Výroba adventního věnce - Pořadatel: Kulturní komise – – začátek: 17:00,
  • 13.12.2017 – Obchůzka Lucky po vsi - Pořadatel: Kulturní komise – – začátek: 17:00,
  • 17.12.2017 – Otevírání betlému - Pořadatel: Obec Morašice – – začátek: 15:00,
  • 24.12.2017 – Zpěv koled u betlému - Pořadatel: Občané obce – – začátek: 20:30,

Okénko kronikáře

Prednaska_o_kronikarich_a_jejich_praci

2015_Zvyky

Živé pomezí Krumlovsko-Jevišovicko, z. s., vydalo 96 stránkovou brožurku s názvem „OD HROMNIC AŽ DO TŘÍ KRÁLŮ“. Brožurku sestavoval manažerka místní akční skupiny Jitka SCHNEIDEROVÁ a vyšla letos ve spolupráci s Jihomoravským muzeem Znojmo a obcemi sdruženými v místní akční skupině Živé pomezí Krumlovsko-Jevišovicko. Text zpracoval Mgr. Jiří MAČUDA, Ph.D., etnolog a pracovník zmíněného muzea.

Na vytvoření brožurky se podílely městysy Blížkovice a Vémyslice a obce Ctidružice, Hluboké Mašůvky, Morašice, Petrovice, Přeskače, Tvořihráz a Vedrovice, formou spolupráce s občany zmíněných městysů a obcí. Paní SCHNEIDROVÁ k sepsání díla sbírala textové i obrazové materiály a mimo jiné navštívila i kronikáře obce Morašice. Více jak dvouhodinovou návštěvu jsme strávili povídáním o dávných i současných zvycích a tradicích v našich Morašicích. Při té příležitosti jsem jí předal spoustu fotografií na DVD dokládající živost i minulost místních tradic u nás.

Vydaná brožurka pojednávající o zvycích a tradicích obcí současného Znojemska obsahuje celkem 95 fotek z toho je 72 fotek barevných a 23 černobílých. Pro Morašice je významné, že v brožurce je publikována celá jedna pětina otištěných fotek, týkajících se zvyků a tradic. Čtenáři a milovníci dávných i živých obyčejů tam naleznou celkem 19 obrázků z Morašic. Z toho je 15 fotografií barevných a 4 černobílé. Čtenáře také jistě upoutá odborný písemný popis zvyků a tradic.

Zmíněná brožurka je umístěna na internetové stránce Živého pomezí Krumlovsko-Jevišovicko.
Koncem října Mgr. Jiří MAČUDA, Ph.D., požádal kronikáře o osobní setkání a navázání další spolupráce v jiných oblastech. Rád jsem mu vyhověl.

Na web dej prosím i  odkaz na zveřejněnou brožurku

http://zivepomezi.cz/wp-content/uploads/2014/12/Publikace-zvyky_vnit.blok_.pdf

Kronika zachycuje historické události v časové rovině na určitém místě. Od 1. ledna 1836 bylo nařízeno, aby ve všech městech a obcích trhových, významnějších vesnicích a na farních úřadech byly založeny a vedeny pamětní knihy. Dekret nařizoval psát kroniky německy nebo latinsky, přesto se objevovaly i kroniky psané česky. Přelomem nastal v roce 1920, kdy byl vydán zákon č. 80/1920 Sb., jež ukládal vést obecní pamětní knihu v každé politické obci v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Vládním nařízením z roku 1921 bylo mimo jiné stanoveno, že každá obec, pokud pamětní knihu nemá, musí ji do konce roku 1922 zavésti. (V Morašicích však tento zákon obcí morašickou respektován nebyl, neboť kronika byla založena až 15. září 1924, patrně až na nátlak příslušných úřadů). V minulosti byl také velice zdůrazňován požadavek pravdivosti při psaní kronik. ARCHIVACE DOPSANÝCH KRONIK – řada starostů obcí nechce kroniky odevzdat do archivů. Avšak podle archivního zákona je kronika archiválií a jako taková do archivu patří.

Kronika je historicky cenná archiválie a má skartační lhůtu 10 let. Znamená to tedy, že 10 let po dopsání příslušného svazku, nebo dílu musí být kronika odevzdána do péče příslušného okresního archivu! Obec si může pořídit kopii kroniky, může si také z archivu kroniku zapůjčit pro výstavní účely.

Státní archivy mají ze zákona povinnost obecní kroniky shromažďovat. Největší mezery v kronikách se objevují v přelomových dobách, v letech 1938, 1945, 1948, 1968, 1989, kdy dochází z mnoha důvodů k vynechání, či záměrnému znehodnocování zápisů. Nezřídka se stalo, že se obecní kroniky z mnoha různých důvodů také ztratily.

ULOŽENÍ ROZEPSANÝCH KRONIK – před předáním do péče archivu je obec povinna ukládat ji na bezpečném místě s vhodným klimatem (ideálně 15-18°C, 50-60% vlhkosti a především bez teplotních výkyvů) a zabezpečit ji proti ztrátě. Kronika obce či města je součástí agendy obecního úřadu a nesmí přejít do soukromých rukou. (To byl patrně také hlavní důvod, proč se ztratila předchozí kronika obce Morašice díl I založená řídícím učitelem Františkem. KRUPKEM.. Její ztráta je podle nového i předchozího zrušeného zákona kvalifikována jako trestný čin).

10. červen 2008 je dnem od kterého může svůj osobní znak užívat i administrátor těchto stránek. Osobní znak graficky ztvárnil kronikář obce Emil VEIS po několika konzultacích s heraldikem ze správního výboru ČGHSP v Praze ing. Arnoštem DROZDEM, který k osobnímu znaku vytvořil platný blason, podepsaný jeho rukou a opatřen razítkem.

V České republice může každý občan, v souladu s platnými zákony i středověkým právem, užívat svůj osobní či rodový erb. Osobnímu erbu se v tomto případě říká osobní občanský znak, nebo jen osobní znak Užíváním osobního znaku však občan nesmí porušovat práva jiných osob. Rodové erby a osobní znaky tedy nejsou jen výsadní záležitostí šlechty a znameními dávné minulosti, jak si mnozí myslí. Je pravdou, že právě šlechtické rody a šlechtici byli v minulosti hlavními nositeli většiny vzniklých a udělených erbů. I v dnešní moderní době plné techniky a všelijakých vymožeností, naleznou erby a osobní znaky své uplatnění a o jeho majiteli mohou leccos napovědět. Použít ho můžete např. při dopisní a počítačové korespondenci, kde najde uplatnění v hlavičkovém papíře, můžete ho mít jako tapetu na ploše počítače, mobilu, či se také může stát součástí plošné reklamy. Vykreslen na rohu pohlednice jí dodá neotřelou krásu, dá se též použít na vizitkách, různých oznámeních, pozvánkách a jinde. Dopis opatřený pod vaším podpisem razítkem, či plastotypem s erbem, zapůsobí zajímavěji na adresáta. Mě třeba razítko s erbem bude ztvrzovat můj každoroční zápis do kroniky obce Morašice. Jak je vidět, tak toho není zas tak málo, kde v dnešní době všude nalezne erb své uplatnění. Lidé žijící v současnosti si mnohdy nabytých věcí plně neváží. I nejhodnotnější věc, či dárek po čase zastará, opotřebuje se a zcela jistě se vyhodí. Drahé auto jednou přestane jezdit, supermoderní elektronika zastará a i nově postavený dům je třeba po čase začít opravovat. Hodnota erbu, či osobního znaku s dobou naopak roste a je také předmětem dědického práva. Jednotlivé generace si ho mohou navzájem předávat. Erb jde s dobou a s rodem neustále dál.

Jednou z mých zálib je heraldika. Tak jak nepopsaný list papíru nás vyzývá k tomu, aby se na něj něco zaznamenalo, tak i prázdný štít, (který má podle platného zákona každý občan tohoto státu), mě vyzval k tomu, abych na něj vymaloval heraldická znamení. Nejprve to bylo znamení našeho rodu WEISŮ z Morašic u Znojma a v letošním roce i mé osobní znamení. Nejdůležitější u erbu či osobního znaku je mít od něho platný blason, (neboli slovní popis). I sebe lépe nakreslený erb či osobní znak bez blasonu napsaného a stvrzeného heraldikem nic neznamená. JAKOBY VŮBEC NEBYL. Plně vyvinutý erb musí mít kromě štítu i další náležitosti, jako jsou např.: přilba s klenotem, překryvadla, točenice, popřípadě feflíky, rodová i osobní hesla a jiné náležitosti. Doporučuje se, že osobní znak by měl mít štít o jednom poli, kolčí helm s točenicí, bez honosných kusů. V roce 2007 jsem si mimo jiné dal za úkol, že náš rodový erb dotvořím do plně vyvinutého, navrhnu si i svůj osobní plně vyvinutý znak a ten si nechám u ČGHSP (Česká genealogická a heraldická společnost v Praze, založená v roce 1969), zaregistrovat. Registr osobních znaků tato společnost zavedla v roce 2005. Na internetových stránkách jsem našel kontakt na heraldika (adresa www.drozd.info) pracujícího ve službách výše uvedené společnosti. Autorem návrhu plně vyvinutého rodového a svého osobního znaku jsem já, osobně autorem kresby je heraldik pracující ve správním výboru výše uvedené pražské společnosti Ing. Arnošt DROZD.

Osobní znak Emila Veise: http://heraldika.drozd.info/hag/veis.htm

Každá barva, figura, či znamení má ve znaku, či erbu svůj význam a symbolicky něco vyjadřuje. Mnohdy je to dlouhé povídání. Vysvětlení jednotlivých figur ve znaku Vám v nejbližší době samozřejmě objasním. Poprvé byl osobní znak kronikáře představen morašické veřejnosti při Vánočním turnaji v ping-pongu 2007. Pozorným divákům tato událost zajisté neunikla.

Najděte si na knihu čas,
snažte se k nám najít cestu
a vyberte si z našeho i jiných fondů svou knihu.
Kniha se Vám za to jistě odvděčí svým obsahem.

Je zimní období. Brzy se stmívá a dlouhé zimní večery poskytují spoustu volného času, kterého má každý znás o mnohem víc než tomu bývá v létě, kdy jsme na zahradě, či jezdíme k vodě. Jak ho mnozí z nás využívají je zcela na nich.

Místní knihovna v Morašicích Vás zve do svých prostor a nabízí Vám trávení dlouhých zimních večeru nad dobrou knihou. Vybrat si tu mohou jak dospělí, tak i děti. Knihovna má ve svém fondu 1 410 svazků. To však ne vždy a všem postačuje a proto v rámci spolupráce s městskou knihovnou Znojmo je možné každým rokem čtyřikrát požádat o zapůjčení svazku 75 knih z jejího fondu. Za rok je to celkem 300 nových knih vydaných většinou po roce 2000.

Místní knihovna v Morašicích pro své čtenáře také připravuje vlastní webové stránky, které Vám chceme v nejbližší možné době zpřístupnit. Najdete na nich něco o historii knihovny, o jejich službách veřejnosti aj. Budou tu i důležité odkazy na jiné knihovny, časopisy a mnoho dalších užitečných webových adres.

V nové službě pro vás si v rámci Meziknihovní výpůjční službě – MVS ve spolupráci s Městskou knihovnou ve Znojmě, si můžete v on-line katalogu  vyhledat svou knihu, buď podle autora, či podle titulu a my Vám ji zajistíme. Bližší informace se dozvíte v knihovně u svého knihovníka.

Adresa databáze knih Městské knihovny ve Znojmě je

http://baze.knihovnazn.cz/katalog

Powered by Ajaxy
Kalendář
Srpen 2017
Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle
31.7.2017 1.8.2017 2.8.2017 3.8.2017 4.8.2017 5.8.2017 6.8.2017
7.8.2017 8.8.2017 9.8.2017 10.8.2017 11.8.2017 12.8.2017 13.8.2017
14.8.2017 15.8.2017 16.8.2017 17.8.2017 18.8.2017 19.8.2017 20.8.2017
21.8.2017

Kategorie: Rok 2017Pěší pouť na Velehrad - Pořadatel: Poutní bratrstvo sv. Anny

Pěší pouť na Velehrad - Pořadatel: Poutní bratrstvo sv. Anny
22.8.2017 23.8.2017 24.8.2017 25.8.2017 26.8.2017 27.8.2017
28.8.2017 29.8.2017 30.8.2017 31.8.2017 1.9.2017 2.9.2017

Kategorie: Rok 2017Zahájení školního roku - Pořadatel: Kulturní komise

Zahájení školního roku - Pořadatel: Kulturní komise
3.9.2017