Stránky byly naposled aktualizováný 14.12.2017 v 19:29
Akce, události, oznámení, pozvánky…
  • 17.12.2017 – Otevírání betlému - Pořadatel: Obec Morašice – – začátek: 15:00,
  • 24.12.2017 – Zpěv koled u betlému - Pořadatel: Občané obce – – začátek: 20:30,
  • 26.12.2017Pozvánka na koncert – – začátek: 18:00,
  • 12.1.2018Volba prezidenta České republiky 2018 – – začátek: N/A,

Vše o kronice

ODKAZY NA WWW

 

ZÁKON O KRONIKÁCH OBCÍ č. 132/2006 Sb.

o kronikách obcí

 

ZÁKON O ARCHIVNICTVÍ A SPISOVÉ SLUŽBĚ č. 499/2004 Sb.

http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb04499&cd=76&typ=r

 

ZÁKON O OCHRANĚ OSOBNÍCH ÚDAJŮ č. 101/2000 Sb.

http://www.oou.cz/index.php?file=personal_data_protection_zakon_101

 

ZÁKON O AUTORSKÝCH PRÁVECH č. 121/2000

http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb00121&cd=76&typ=r

 

KRONIKY – Mgr.T. Hromádka

http://new.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2009/03/kroniky_2vydani.pdf

 

KOLIK HODIN BY SE MĚL KRONIKÁŘ VĚNOVAT KRONICE

http://www.archiv.semily.cz/kroniky/kronikarstvi.htm


POVINNOSTI KRONIKÁŘE

http://www.mistnikultura.cz/zasady-vztahu-kronikar-x-obec

 

CO BY MĚ KRONIKÁŘ VĚDĚT

http://www.nemcovice.cz/content/view/full/575/

 

JAK (TAKÉ) PSÁT KRONIKU 21. STOLETÍ

http://www.mistnikultura.cz/generacim-budoucim-aneb-jak-lze-take-psat-kroniku-21-stoleti


NEJSOU KRONIKÁŘI

http://www.denik.cz/z_domova/obce-hledaji-kronikare-casto-marne20101013.html

 

KOŽENÉ KRONIKY A PAMĚTNÍ KNIHY

http://www.tvvv.f.cz/kroniky.htm

 

JAK TAKÉ VYPADAJÍ SOUČASNÉ ZÁPISY DO KRONIK ZVEŘEJNĚNÉ NA INTERNETU

http://www.liber.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=8256&id_org=8256&id=31953

http://www.chorusice.cz/zapis-do-kroniky-obce-rok-2006/d-28708/p1=3172

OBECNÍ KRONIKA

JUDr. Petr SAMČÍK

Zveřejněno ve Veřejné správě č. 31


Zachycování významných událostí, týkajících se příslušné obce a jejího bezprostředního okolí písemnou formou, má v naších zemích dlouhou tradici. Prvními autory byli ve středověku především duchovní, kteří vedli farní kro­niky, nazývanými také farní pamětnice. Rostoucí počet lidových kronikářů byl důsledkem toho, že se o tuto problematiku začaly zajímat i správní orgány. Tento zájem vzrostl zejména poté, kdy o vedení kronik vydalo v roce 1829 sousední Bavorsko nařízení. Na základě zku­šeností z Bavorska bylo Dekretem prezidia zemského gubernia, ze dne 31. srpna 1835 vydáno nařízení, kte­rým bylo uloženo ve všech městech a obcích trhových, významnějších vesnicích a na farních úřadech vést pamětní knihy. Nařízení zároveň obsahovalo 14 bodů ­pokynů – např. jaký mají kroniky mít formát, jak je vést, jak mají být psány a co vše do nich zapisovat včetně toho, že mají být psány pouze německy nebo latinsky (což vyvolalo u vlastenecky cítících občanů značný odpor). Přesto počet kronik v obcích i na farních úřa­dech výrazně vzrostl.



Po vzniku Československé republiky byl v roce 1920 vydán.

 

ZÁKON

ze dne 30. ledna 1920

o pamětních knihách obecních.

§ 1 Každá politická obec jest povinna založiti a vésti pamětní knihu obecní.

§2

K založení a vedení pamětní knihy obecní zřízena budiž v každé obci komise. Zápisy

provádí kronikář, ustanovený obecním zastupitelstvem, za přiměřenou odměnu.

§3

Provéstí zákon ukládá se ministru školství a národní osvěty a ministru vnitra.

§4

Zákon nabývá platnosti dnem vyhlášení.

T. G. Masaryk v. r.

Tusar v. r.

Habrman v. r.

Švehla v. r.


K jeho provedení bylo vydáno nařízení vlády č. 211/1921 Sb., kterým se také nařizovalo, že pokud obec pamětní knihu nemá, musí si ji pořídit nejpozději do konce roku 1922. Dne 17. listopadu 1932 vláda nahradila uvedené nařízení novým nařízením č. 169/1932 Sb., o pamětních knihách obecních (viz dále plné znění).

Po tomto relativně krátkém období I. ČSR bylo obecní kronikářství ovlivněno následujícími historickými obdo­bími.


DOBA ZA OKUPACE ČSR

Protektorátní úřady (v obavě, že kroniky by mohly být zdrojem vzpomínek na svobodný stát) vydaly v říjnu 1940 směrnici, podle které měly být obecní kroniky soustředěny na okresních úřadech a poté předány do státních archivů v Praze a v Brně. Podstatná část byla odevzdána, ale některé byly ukryty nebo byly urychleně přepisovány a přepis byl ponechán na obci jako náhrada za odevzdanou kroniku. Nové směrnice k vedení kronik řada kronikářů neakceptovala. Buď se obecní kronika v tomto období nevedla, nebo vedla tajně.


DOBA PO OSVOBOZENÍ

Státní správa se snažila navázat na demokratické principy I. ČSR, a přitom si také uvědomo­vala, že obecní kroniky – jako paměť národa, jsou v demokratické společnosti nepostradatelné. Proto bylo prvořadým úkolem vrátit kroniky obcím a tak zajistit kontinuitu záznamů, přerušenou okupací. Kulturní sekce Zemského národního výboru již v květnu 1945 vyzvala kronikáře k doplnění záznamů o události z doby okupace, tj. změnám ve veřejné správě a v životě obce – popisu útlaku, persekucím, udávání, odboji, válečným událostem. Záznamy měly být případně doplněny o dokumenty – vyhlášky, letáky, fotografie, ilegální tisky atd. Zároveň byly kroniky vráceny obcím. Problémy se vyskytly snad pouze v pohraničních oblastech, ze kterých bylo německé obyvatelstvo odsunuto do Německa.


DOBA PO ÚNORU 1948

Činnost obecních kronikářů byla do značné míry ovlivně­na po únoru 1948, kdy se celá řada začala obávat zpo­litizování kronikářské práce. Obava nebyla zbytečná. Ministerstvo školství a osvěty vydalo v roce 1950 řadu směrnic k odborné poradenské činnosti kronikářů včet­ně jejich politické výchovy.

Tato skutečnost vyplývá i z následujících citací směrnice Ministerstva kultury Č. 69421/1955:


Funkcí kronikáře pověřuje rada MNV občana oddaného lidově demokratickému zřízení, který politickou vyspělostí a všeobecnými znalostmi zaručuje řádné vedení kroniky. Podle potřeby ustanovuje MNV též jeho spolupracovníky, a to ideového pracovníka, který je poradcem kronikáře ve věcech ideologických.

Kronikář je povinen pravdivě, věrně a věcně zapisovat události, které se staly v obci, zejména ty, které vystihují účast obce při budování socialismu. Přitom musí dbát pokynů rady MNV a pracovníků odboru školství a kultury rad ONV, KNV a ministerstva.

Podle této směrnice politickou výchovu kronikářů měly zajišťovat odbory školství a kultury ONV. Poté se kroni­kářství dostalo do přímé metodické péče muzeí, kdy okresní vlastivědná a krajská muzea se stala poraden­skými středisky pro kronikáře a u těchto muzeí byl dokonce zřízen okresní a krajský poradenský sbor pro kronikářství. Pověřený metodik muzea se tak vlastně v mnoha případech stal cenzorem. Naštěstí všechny tyto směrnice již pozbyly platnosti.


DOBA PO LISTOPADU 1989

Až po listopadu 1989 přešla péče o kroniky na obce. To lze vydedukovat z ustanovení zákona o obcích v části o samostatné působnosti obce, kdy obec spravuje své záležitosti samostatně a při výkonu této samostatné působnosti se obec řídí jen zákony a obecně závaznými právními předpisy vydanými ústředními orgány k jejich provedení.

Protože pro obecní kroniky nebyl ani po listopadu 1989 schválen žádný zákon, tak až do roku 2006 stále platil jako obecně závazný právní předpis zákon č.80/1920 Sb. včetně prováděcí­ho vládního nařízení č. 169/1932 Sb., které pro úpl­nost také uvádím:


Vládní nařízení č. 169/1932 Sb. ze dne 17. listopadu 1932 o pamětních knihách obecních.

Vláda republiky Československé nařizuje podle zákona ze dne 30. ledna 1920, Č. 80 Sb. z. a n., o pamětních knihách obecních:

§ 1

  1. Každá politická obec jest povinna poříditi svým nákladem pamětní knihu obecní, a to, nemá-li ji dosud, nejpozději do 1. července 1933. Této povinnosti jest obec zbavena jen tehdy, vede-li se tam již pamět­ní kniha obecní a zabezpečí-li se, že tomuto účelu bude i nadále sloužiti podle předpisů tohoto nařízení, zejména za dozoru letopi­secké komise (§ 7). V mezích platných obecních zřízení mohou se dvě, nebo několik obcí téhož politického okresu spojiti k vedení společné pamětní knihy obecní po schválení nadřízených úřadů k tomu přísluš­ných. Pamětní knihu obecní nesmí obec zciziti a sluší ji označiti pečetí obecní na titulním listě i na každé desáté stránce.

  1. Listy musí býti v knihu pevně sešity, očíslovány a počet jich potvrzen na titulním listě starostou a jedním členem obecní (městské) rady. Všechny svazky pamětní knihy obecní musí býti řádně vázány.

§2

Účelem pamětní knihy obecní jest zachovati místní dějiny pro poučení budoucích.

§ 3

  1. Kronikář (letopisec) zapíše na počátku zápisu své jméno a povolání. Úvodem k pamětem podá popis stavu obce v těch letech, kdy pamět­ní kniha byla založena, potom zaznamenává v časové posloupnosti pamětihodné současné události místní, které výstižně zobrazují obec po stránce hospodářské, populační, sociální, veřejně zdravotnické, kulturní, lidopisné, náboženské a po stránce života národního.

  1. Události, týkající se okresu, země nebo státu, zaznamenává jen potud, pokud podstatně souvisí se životem v obci.

  1. V pamětní knize obecní budiž též zaznamenáno, jaký ohlas měly v obci veliké události dějinné, např. světová válka, vznik Československé republiky apod. Zřetel budiž též vzat na jubilejní a jiné významné oslavy státní.

  1. Kronikář poznamenává si zpravidla látku pro pamětní knihu obec­ní do příručního sešitu a po nějaké době, až se názory na události ustálí, činí zápisy do pamětní knihy obecní, vybíraje pouze věci podstatné. Veřejné úřady a ústavy jsou povinny, aby kronikáře v této činnosti podporovaly, oznámily mu na požádání úřední data a podaly informace, pokud jest toho potřeba k účelům pamětní knihy obecní a neodporuje to platným předpisům nebo veřejným zájmům. Jestliže kronikář potřebuje dat nebo informací od míst­ních spolků, správ velkostatků, průmyslových podniků apod., a nedosáhne jich sám, jest na politické obcí, aby smírně zakročila, po případě požádala dozorčí úřad (§ 10) o zprostředkování.

§4

Úkolem kronikáře pověřuje obecní (městské) zastupitelstvo zpravidla jednatele místní komise osvětové, učitele, správce archivu, obecního (obvodního) notáře aj., vždy však osobu, která má pochopení pro svůj vážný úkol, chce své poslání svědomitě plniti, má pro to schopnosti, znalost místních poměrů a zvláště smysl pro pravdu. V obcích, čítají­cích více než 10000 obyvatelů, budiž úkol kronikáře svěřen odborníku archivnímu, musejnímu nebo kvalifikovanému úředníku obecnímu, zvláště knihovníkovi. V obcích těchto stará se kronikář, aby byla sou­stavně sbírána veškerá látka, vztahující se k dějinám obce. Ukládá do obecního archivu úřední vyhlášky, úplné ročníky časopisů, vycházející v místě nebo v okolí, monografie, týkající se místních dějin, apod.

§ 5

Kronikář je povinen zapisovati události pravdivě, věrně a věcně za bezprostředního dozoru letopisecké komise (§ 7) a dbáti při tom usnesení obecní (městské) rady, obecního (městského) zastupitelstva a toho, co dozorčí úřad (§ 10) ustanoví. Má nárok na odměnu, již určuje obecní (městské) zastupitelstvo podle vykonané práce, přihlížejíc k návrhu letopisecké komise.

§ 6

Kronikář vkládá pamětní knihu do pevného a trvalého pouzdra a uschová ji do uzamčené skříně, na místě bezpečném a suchém, zpra­vidla ve škole, na obecním (městském) úřadě nebo na úřadě obecního (obvodního) notáře, ve městech, která mají odborně řízené archivy, v archivu městském. Půjčiti ji domů není dovoleno. Popsaná pamětní kniha obecní budiž bezpečně uložena, např. v místním museu, v archivu nebo v obecní knihovně.

§ 7

  1. Letopiseckou komisi (§ 2 zák. Č. 80/1920 Sb. z. a n.) tvoří starosta obce a dva občané, ustanovení k tomu obecním (městským) zastu­pitelstvem, v případě posledního odstavce ještě další občané. Komi­se jest povinna dozírati na úpravu pamětní knihy obecní a zápisy v ní, v pochybných případech určí zápis nebo nařídí změnu, dopl­nění nebo opravu zápisu po stránce věcné. Má-li kronikář námitky proti pokynu komise, rozhodne obecní (městská) rada a v druhé stolici obecní (městské) zastupitelstvo s platností konečnou. Z roz­hodnutí obecní (městské) rady může se odvolati i letopisecká komi­se. Tím není dotčeno právo dozoru podle § 10.

  1. Na konci každého roku podá komise obecnímu (městskému) zastu­pitelstvu zprávu o vedení pamětní knihy. Sezná-li komise, že kroni­kář neplní svých povinností, ačkoliv ho komise již před tím napo­menula, jest obecní (městské) zastupitelstvo povinno zbaviti kroni­káře jeho úkolu a ustanoviti nového.

  1. Každá národnost, jejíž příslušníci v obci obývající činí aspoň 20 pro­cent obyvatelstva obce podle posledního sčítání lidu, má nárok na zastoupení v letopisecké komisi dalším občanem, a to své národ­nosti, pokud se jí nedostalo zastoupení už ve tříčlenné komisi podle odst. 1. tohoto paragrafu.

§8

  1. Členové letopisecké komise mohou kdykoliv nahlédnouti do pamětní knihy obecní. Totéž právo přísluší i zástupci dozorčího úřadu (§ 10).

  1. Jiným osobám může povoliti nahlédnutí obecní (městská) rada, vyslechnuvši před tím kronikáře. Odpírá-li se toto povolení, může je uděliti dozorčí úřad (§ 10), pokud jde o nahlédnutí v pamětní knihu obecní za účelem studijním. V obou případech děje se nahlédnutí za dozoru kronikáře, jenž o tom vede zvláštní záznam.

§ 9

  1. Pamětní kniha obecní budiž vyložena k veřejnému nahlédnutí na obecním (městském) úřadě nejméně jednou za tři roky po čtrnáct dní jdoucích za sebou. Tuto okolnost jest včas předem obvyklým způsobem veřejně vyhlásíti.

  1. Do osmi dnů po uplynutí lhůty uvedené v odst. 1. má každý občan právo navrhnouti věcnou změnu, doplnění nebo opravu zápisu v pamětní knize obecní. O návrhu rozhodne obecní (městská) rada a v druhé stolici obecní (městské) zastupitelstvo s platností koneč­nou. Tím není dotčeno právo dozoru podle § 10.

§ 10

Dozor nad prováděním zákona a tohoto nařízení přísluší nadří­zenému úřadu politickému, u něhož buď veden zvláštní rejstřík o pamětních knihách obecních. Tento úřad vede zvláště dozor nad tím, aby v obcích byly vedeny řádně pamětní knihy obecní. Shledá­-li závady, jest oprávněn a povinen zjednati potřebnou nápravu.

K témuž cíli může úřad uložiti obcím, aby určitý zápis byl v pamět­ní knize proveden nebo byl vyškrtnut, pozměněn, opraven, do­plněn nebo vůbec náležitě upraven tak, jak úřad stanoví. Nevyhoví­-li obec příkazu dozorčího úřadu, ač upomenuta, může týž zjednati nápravu vlastními orgány na útraty obce. V těchto případech je obec povinna k žádosti zmíněného úřadu ustanoviti jiného kroni­káře na místo dosavadního. Výkonem dozoru, pokud nečiní tak sám, může úřad pověřiti důvěryhodné osoby, které tento úkol plní jako úřad čestný.

§ 11

Tímto nařízením se zrušuje vládní nařízení ze dne 9. června 1921, Č. 211 Sb. z. a n., kterým se provádí zákon o pamětních knihách obec­ních. Předpisy tohoto nařízení mají v zemi Podkarpatoruské platnost, dokud se její sněm v mezích své působnosti neusnese na zvláštním zákoně o pamětních knihách obecních.

§ 12

Nařízení toto nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede je ministr školství a národní osvěty v dohodě s ministrem vnitra.

Malypetr v. r.

Černý v. r.      Dostálek v. r.

Dr. Trapl v. r. Dr. Hodža v. r.

Dr. Dérer v. r.            Bradáč v. r.

Dr. Meissner v. r.      Dr. Czech v. r.

Dr. Matoušek v. r.     Dr. Spina v. r.

Bechyně v. r. Dr. Franke v. r.

Dr. Šrámek v. r.


Prvního července 2006, nabyl účinnosti zákon č. 132/2006 Sb., o kronikách obcí,
ze 14. března 2006.

§ 1
Úvodní ustanovení


Každá obec vede kroniku obce (dále jen “kronika”), do níž se zaznamenávají zprávy o důležitých a pamětihodných událostech v obci pro informaci i poučení budoucím generacím.

§ 2
Vedení a uložení kroniky


(1) Kronika je vedena jako ručně psaná kniha s číslovanými listy nebo v elektronické podobě s následným tiskem číslovaných listů po uzavření každého kalendářního roku na trvanlivém papíře určeném pro dokumenty1), které se zajistí vazbou.
(2) Nedílnou součástí kroniky je příloha, která obsahuje písemné, obrazové nebo zvukové dokumenty doplňující zápis v kronice.
(3) Obec zabezpečí kroniku proti ztrátě, poškození a neoprávněnému přístupu.


§ 3
Zápis do kroniky


Zápis do kroniky se provádí nejméně jedenkrát za kalendářní rok. O obsahu zápisu rozhoduje obec.

§ 4
Nahlížení do kroniky a využití kroniky


Do kroniky může každý nahlédnout ve vymezené době na obecním úřadě; pokud je nahlížení umožněno do kroniky ručně psané nebo do kroniky v podobě tištěné vázané papírové knihy s číslovanými listy, děje se tak pod dohledem kronikáře. Občan obce starší 18 let, jakož i osoba, které zákon přiznává práva občana obce, může navrhnout písemně změnu, doplnění nebo opravu zápisu v kronice. Obec na základě těchto návrhů podle okolností zápis v kronice opraví, doplní nebo jinak změní.

§ 5
Zrušovací ustanovení


Zrušuje se:
1. Zákon č. 80/1920 Sb. z. A n., o pamětních knihách obecních.
2. Vládní nařízení č. 169/1932 Sb. z. a n., o pamětních knihách obecních.


§ 6
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.


Zaorálek v. r.,

Klaus v. r.,

Paroubek v. r.

 

JAK MÁ OBECNÍ KRONIKA VYPADAT



I.

OBECNÍ KRONIKA

V zájmu toho, aby kronikářské zápisy byly trvalé, je v první řadě nutno dbát při výběru knihy, která má být obecní kronikou, na tuto skutečnost. Měla by to být kniha v celokožené nebo polokožené vazbě s počtem listů 150 až 250 listů nelinkovaného papíru, určeného pro tisk dokumentů. Rozměry kronik se většinou pohy­buji kolem 30 x 40 cm.

Kronika by měla být chráněna proti otěru nebo znečiš­tění pevným kartónovým pouzdrem.

Na přední desce by mělo být uvedeno: Obecní – Městská-kronika, Obce – Města… a název obce – města. Pokud je obecní kronika ve více svazcích, pod uvedené označení se připojí letopočty, jejichž události konkrétní svazek obsa­huje. To samé by mělo být uvedeno i na hřbetu kroniky.

Přílohy k obecní kronice (viz dále) by měly být zabezpe­čeny proti poškození, zničení nebo zneužití.



II.

ZPŮSOBY POŘIZOVÁNÍ ZÁZNAMŮ

1. Písmo a úprava stránek

Záznamy by se měly pořizovat ručně, čitelně a úhledně po obou stranách listu dokumentním inkoustem. Neměly by se používat barevné inkousty nebo propisovací tužky. Čísla stránek by se měly předem uvést v horním rohu listu.

Listy kroniky by měly mít jednotnou úpravu s volnými okraji, např. nahoře 3,5 cm, dole 4 cm. (kde se může uvést počet listu příslušného roku, např. Rok 1990 – str. 126 – 135), na vnitřní straně 2,5 cm a na vnější straně 4,5 cm, pro zápis věcných hesel.


2. Doplňky zápisů

Psaný text může být doplněn kresbou vztahující se k pří­slušnému textu. Kresby by však neměly být prováděny technikou, která by poškodila papír nebo nezaručovala jejich trvanlivost. Proto by se neměly používat barevné fixy a propisovací tužky.

Pokud kronikář chce k doplnění kroniky použít fotodo­kumentaci nebo jiné dokumenty (viz dále), tak tyto by neměl do kroniky nalepovat, ale vytvořit přílohu ke kro­nice a v kronice odkázat na konkrétní stránku, část apod. této přílohy.


3. Přílohy kroniky

Jsou nedílnou součástí kroniky. Do příloh kroniky by měl kronikář soustředit různé dokumenty, které doplňují v kronice popsané události o životě v obci.

Sem patří:

  • fotografie a pohlednice,
  • plakáty, pozvánky, letáky,
  • novinové výstřižky apod.
  • záznamy filmové, zvukové, audiovizuální apod.


V současné době jsou k dostání alba s průhlednými des­kami různých velikostí, která se dají k tomuto účelu použít. Kronikář ale musí dbát na to, aby řazení těchto dokumentů odpovídalo odkazům uvedeným v kronice.

K přílohám k obecní kronice patří také filmová a zvuko­vá dokumentace. Jedná se o filmový materiál, videoka­zety, magnetofonové kazety a v současné době i CD nosiče.

Každý z těchto nosičů záznamů by měl být na obalu opatřen popiskou:

  • CO – označení významné události
  • KDY – datum, kdy k ní došlo
  • KDE – přesné označení místa,
  • KDO – autor dokumentu
  • ODKAZ – označení příslušné stránky kroniky, kde je událost popsána


Uvedené by mělo platit i pro fotodokumentaci – sérii fotografií z jedné události.


4. Úvodní zápisy – úvodní část nového dílu kroniky

Na titulním listu kroniky by se zvýrazněným písmem mělo nadepsat, Kronika Obce Morašice a Díl. III. římskými číslice­mi tj. pořadí konkrétního dílu obecní kroniky. V dolní části by mělo být uvedeno jméno a podpis starosty, datum a kulaté razítko obce. Na rub tohoto titulního listu se měla uvést poznámka, např.: Tato kniha obsahu­ je například 4000 stran, tj. čtyřista stran a její zápisy začínají rokem 2011.

Na další straně za titulním listem by se mělo zazname­nat, kterým usnesením zastupitelstva obce se založila obecní kronika a fakta o tom, proč nebyla obecní kroni­ka vedena dříve, nebo kdy se původní ztratila nebo zni­čila apod.

Poté by se mělo uvést jméno toho, kdo byl pověřen vést kroniku obce, kdo jsou členové letopisecké komise a kdo je nebo jsou spolupracovníci kronikáře.

Na další stránku by měl kronikář uvést své jméno, datum jmenování, a datum, ke kterému začíná kroniku psát. Potom by měl uvést svůj stručný životopis – datum narození, vzdělání, povolání apod. To samé může být zde uvedeno i o členech letopisní komise.

Pokud dojde z nějakých důvodů ke změně kronikáře, zapíše se tato skutečnost za posledním zápisem tak, že se uvede usnesení zastupitelstva obce o důvodech ukon­čení činnosti předchozího kronikáře a pověření jiného občana kronikářem obce. Poté by nový kronikář měl uvést svůj stručný životopis (dle předchozího odstavce) a dále prohlášení o převzetí kroniky a o počtu dokumentačních příloh včetně data převzetí. Tento zápis (za správnost) podepíše starosta obce.


4. Popis obce

Další částí nové kroniky představuje popis obce, který by měl podat výstižnou charakteristiku obce. Proto by tento popis měl kronikář rozdělit do následujících bodů:


a) poloha obce – geografická, označení kraje, ke které­mu obec přísluší, okolní obce, vzdálenost od nejbližšího města apod. dále hranice katastru obce, rozlohu obce, její polí, luk, lesů atd., řeky, potoky, rybníky, dopravní obslužnost a její úroveň,


b) historie obce a její doložené stáří,


c) popis znaku a praporu obce – uvést také např. popis historické události, která je ve znaku obce znázor­něna apod.,


d) popis obce – názvy ulic a náměstí včetně místních názvů, počet obytných domů – rodinných, nájemních ve vlast­nictví obce nebo jiných subjektů, popis různých staveb zemědělských, průmyslových apod., stáří nejstarších budov, významné objekty atd., památná místa, turistic­ky zajímavá místa, chráněná území, hotel, ubytovna, restaurace, pošta, veřejně přístupný telefon apod., vodovod, plynofikace, čističky odpadních vod, komuni­kační spoje,


e) obyvatelstvo – počet obyvatel, popřípadě národnostní složení, dále stáří, pohlaví, zaměstnání, vzdělání, vyba­vení domácností apod.,


f) hospodářské poměry – průmyslová, zemědělská, řemeslná výroba, charakteristiky činností – obory, počty zaměstnanců v jednotlivých oborech, celková zaměstna­nost obyvatel, popřípadě počty dojíždějících za prací mimo obec, nezaměstnanost apod.,


g) veřejná správa – správa obce (zastupitelstvo obce, rada obce (je-li zřízena) obecní úřad, výbory zastupitel­stva, komise rady obce (jsou-li zřízeny) popis politických stran, spolků a sdružení občanů, tělovýchovné, sportov­ní aktivity občanů popř. ochotnické, muzikantské či pěvecké soubory a spolky a jejich významné aktivity, apod.


h) školství – druhy škol, počty žáků, učitelů, počty dojíždějících za vzděláním mimo obec, rekvalifikační

kursy a podobně.


i) kulturní, tělovýchovná a sportovní zařízení – ­popis těchto zařízení a jejich vybavení (kulturní dům, knihovna, kino, muzeum, galerie), popis významných nebo tradičních kulturních nebo sportovních akcí,


j) zdravotní a sociální zařízení – zdravotní středisko, ordinace, rehabilitační péče, jesle, mateřské školy, školní družiny, dům s pečovatelskou službou, domov důchodců apod.

k) čestní občané obce nebo významní rodáci – ­popis jejich zásluh o obec nebo stát.



III.

KAŽDOROČNÍ ZÁPISY

1. Příprava zápisů – koncept

Hlavní náplní kronikáře je dokumentace současného dění. Roční zápisy by měly být přehledné, mít vypovídací hodnotu a obsahovat všechny v životě obce důležité skutečnosti. Z tohoto důvodu je vhodné, aby si kronikář během kalendářního roku zaznamenával všechny udá­losti a skutečnosti důležité pro obec průběžně.

Může tak činit formou zápisů do diáře. Vhodná forma je také kartotéční heslovité řazení jednotlivých významných událostí na volné listy podle jejich zaměření nebo význa­mu (např. přírodní, klimatické změny, politické události, společenské, kulturní, sportovní události apod.).

Další formu průběžných záznamů umožňuje výpočetní technika. Tento způsob umožňuje možnost přesunu zpráv mezi jednotlivými kapitolami, opravy formulací, dopisování, doplňování apod. Je však nutno tyto zázna­my okamžitě zálohovat na disketách.

Na základě použití některého ze shora uvedených způ­sobů zaznamenaných skutečností kronikář připraví kon­cept ročního zápisu.


2. Členění ročních zápisů

Každý roční zápis do kroniky by měl mít určitou ustále­nou posloupnost – strukturu řazení jednotlivých významných událostí.


Například:

  • počasí, klimatické změny, změny životního prostře­dí, úroda,
  • obyvatelstvo, pohyb obyvatelstva, počet naroze­ných, zemřelých, migrace, změny v zaměstnanosti, nezaměstnanost,
  • veřejný život, např. úpravy obce, vodovod, plynofi­kace, místní komunikace,
  • hospodářský život, průmysl, zemědělství, podnikání, obchod, služby, vnitřní nebo vnější vlivy mající dopad na hospodářský život obce,
  • politický život, politické strany, činnost samosprávy, volby,
  • školství, kultura, sport, zábava,
  • cestovní ruch,
  • různé.


Takto připravený koncept ročního zápisu kronikář před­loží k posouzení zastupitelstvu, či letopisecké komisi.

Komise by měla koncept posoudit pouze z hlediska věcného, upozornit na věcné chyby či opomenutí a neměla by zasahovat do tvořivé volnosti kronikáře. Poté kronikář, nebo jiná pověřená osoba, provede do obecní kroniky roční zápis.



IV.

ZÁVĚR



Jako závěr si dovolím použít citát se shora citovaného nařízení, který zní:

“Účelem pamětní knihy obecní jest, zachovati místní dějiny pro poučení budoucích.

 


VÝTAHY ZE ZÁKONŮ TÝKAJÍCÍ SE KRONIKY

ZÁKON O ARCHIVNICTVÍ A SPISOVÉ SLUŽBĚ č. 499/2004 Sb.

§ 25

(1) Vlastník nebo držitel archiválie je povinen

a) řádně o archiválii pečovat; za tím účelem je povinen udržovat archiválii v dobrém stavu, chránit ji před poškozením, znehodnocením, zničením, ztrátou a odcizením a užívat archiválii pouze způsobem, který odpovídá jejímu stavu,

b) neprodleně a předem oznámit Národnímu archivu nebo příslušnému státnímu oblastnímu archivu každý zamýšlený převod vlastnictví k archiválii nebo uzavření smlouvy o její úschově.

(2) Vlastník nebo držitel archiválie, která je uložena mimo archiv a kterou vede v základní evidenci Národního archivního dědictví příslušný archiv podle své působnosti, je povinen předávat těmto archivům na vyžádání údaje potřebné pro vedení této evidence.

§ 37

(1) K nahlížení v archivech jsou přístupné jen archiválie starší třiceti let, není-li dále stanoveno jinak.

 

(2) Do archiválií vztahujících se k žijící fyzické osobě, jejichž obsahem jsou citlivé osobní údaje, 13) lze nahlížet jen s předchozím souhlasem této osoby. Archiv vyrozumí dotčenou osobu o žádosti o nahlížení a požádá ji o souhlas.

 

 

Příloha č. 2 k zákonu. č. 499/2004 Sb.

 

Dokumenty, které budou podle obsahu vždy vybrány za archiválie

 

1. Dokumenty podle druhu

a) zápisy ze zasedání orgánů zákonodárné, vládní a výkonné moci a orgánů územní samosprávy na všech stupních,

b) zakládací listiny, statuty, organizační řády a další dokumenty o organizační struktuře, vedení, správě, řízení, kontrole, činnosti a jejich výsledcích

d) dokumenty geodetické a kartografické, katastry nemovitostí,

e) dokumentace významných staveb,

f) kroniky všech typů,

g) matriky narozených, oddaných, zemřelých, vojenské, studentů, členů komor a občanských sdružení, sbírky matričních listin, dokumenty o nabývání a pozbývání státního občanství,

h) roční rozpočty, závěrečné účty, účetní závěrky, hlavní knihy,

i) historické sčítací archy obyvatelstva,

p) třídní výkazy, katalogy, katalogové listy, protokoly o závěrečných zkouškách, protokoly o maturitních zkouškách.



Příloha č. 3 k zákonu. č. 499/2004 Sb.


Archiválie, které se také zařazují do I. kategorie


a) archivní kulturní památky a národní kulturní památky,

b) archiválie vzniklé do roku 1526,

c) listiny vzniklé v letech 1527 až 1648,

d) listiny významného veřejnoprávního a státoprávního charakteru vzniklé po roce 1648,

e) pečetidla vzniklá do konce první poloviny 17. století; po tomto období jen pečetidla mimořádné umělecké hodnoty.


2.  Do I. kategorie se zařazují rovněž i další archiválie, pokud do ní nebyly zařazeny již podle ustanovení bodu 1, a to

q) kresby, grafické listy a fotografie zpodobující místa, města, významné osoby, historicky významné události, kroje a nástroje

t) památníky, kroniky a deníky popisující významné historické události nebo obsahující údaje rozsáhlejšího historického období,


ZÁKON O OCHRANĚ OSOBNÍCH ÚDAJŮ č. 101/2000 Sb.

§ 3 Působnost zákona

(1) Tento zákon se vztahuje na osobní údaje, které zpracovávají státní orgány, orgány územní samosprávy, jiné orgány veřejné moci, jakož i fyzické a právnické osoby.


(2) Tento zákon se vztahuje na veškeré zpracovávání osobních údajů, ať k němu dochází automatizovaně nebo jinými prostředky.


(3) Tento zákon se nevztahuje na zpracování osobních údajů, které provádí fyzická osoba výlučně pro osobní potřebu.

(4) Tento zákon se nevztahuje na nahodilé shromažďování osobních údajů, pokud tyto údaje nejsou dále zpracovávány.

§ 4 Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

e) zpracováním osobních údajů jakákoliv operace nebo soustava operací, které správce nebo zpracovatel systematicky provádějí s osobními údaji, a to automatizovaně nebo jinými prostředky. Zpracováním osobních údajů se rozumí zejména shromažďování, ukládání na nosiče informací, zpřístupňování, úprava nebo pozměňování, vyhledávání, používání, předávání, šíření, zveřejňování, uchovávání, výměna, třídění nebo kombinování, blokování a likvidace,
f) shromažďováním osobních údajů systematický postup nebo soubor postupů, jehož cílem je získání osobních údajů za účelem jejich dalšího uložení na nosič informací pro jejich okamžité nebo pozdější zpracování,


ZÁKON O AUTORSKÝCH PRÁVECH č. 121/2000

§ 2
Dílo

(1) Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen “dílo”). Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.


(3) Právo autorské se vztahuje na dílo dokončené, jeho jednotlivé vývojové fáze a části, včetně názvu a jmen postav, pokud splňují podmínky podle odstavce 1 nebo podle odstavce 2, jde-li o předměty práva autorského v něm uvedené.


§ 5
Autor

(1)   Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.


§ 9
Vznik práva autorského

(1)   Právo autorské k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě.


§ 11

Osobnostní práva

(1) Autor má právo rozhodnout o zveřejnění svého díla.


(3) Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil.


§ 12
Právo dílo užít

(1) Autor má právo své dílo užít v původní podobě, či ve spojení s jiným dílem a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.


JMENOVÁNÍ OSOB V KRONICE

Je tomu již 18 let, co jsem byl jmenován kronikářem naší obce Morašice u Znojma. Stalo se tak v roce 1994. Za ta léta praxe jsem se setkal s mnoha kolegy a vyměnili jsme si mnoho zajímavých poznatků a získal mnoho cenných zkušeností. Když se ohlédnu zpět, tak za sebou vidím kus plodné práce, která mě obohatila. Dělám ji stále s chutí, rád a neváhám pro ni obětovat spoustu volného času. Není to jen moje zkušenost z nabyté praxe. Většina kronikářů hovoří podobně.

Ze statistik okresu je známo, že kronikáři po pár letech od této činnosti upouštějí, mnozí již po roce, či dvou. Na ty, kteří zaznamenávají historii obce více jak 15 let, nám vystačí prsty jedné ruky a já jsem rád, že k této hrstce vyvolených patřím. Ti, kteří píší do různých novin, bádají v archivech a píší slohové elaboráty, je ještě méně

V poslední době vyvstala otázka, zda kronikář může do kroniky zapsat jména určité osoby. Na základě žádosti na objasnění této otázky uvádím následující informace.

Již v roce 2008 jsem napsal dopis na níže uvedený úřad, abych měl jistotu, zda postupuji správně. Neinformoval jsem se u kováříčka, ale jak se říká, přímo u kováře a to na Úřadě pro ochranu osobních údajů sídlící v Praze. Zmíněný úřad mi vyšel velice vstříc a komentoval navíc i problematiku související se zákonem o kronikách zcela vyčerpávajícím způsobem.


Na ÚŘAD PRO OCHRANU OSOBNÍCH ÚDAJŮ jsem na oddělení stížností a konzultací zaslal osobní dopis a v něm nastolil následující dotazy:

Cituji:

Prosím Vás o písemnou informaci, jaké konkrétní údaje o určité osobě a v jaké souvislosti mohu v kronice naší obce jako kronikář uvádět? Dále by mě zajímalo, jestli se na osobní údaje osob zapsaných do kroniky může vztáhnout

odstavec (4) zákona 101/2000 Sb., který praví:

Tento zákon se nevztahuje na nahodilé shromažďování osobních údajů, pokud tyto údaje nejsou dále zpracovávány.“

ÚŘAD PRO OCHRANU OSOBNÍCH ÚDAJŮ mi na mé dotazy obratem odpověděl. Uvedu vždy určitý odstavec a pod ním uvedu komentář. Stanovisko úřadu na mé výše uvedené dotazy je následující:


STANOVISKO ÚŘADU PRO OCHRANU OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Vážený pane,


k Vaší žádosti, obdržené dne 13. února 2008, týkající se zápisu osobních údajů do obecní kroniky, vedené podle zákona č.132/2006 Sb., o kronikách obcí, (dále jen “zákon o kronikách obcí”), Vám sdělujeme:


Podle § 1 zákona o kronikách obcí každá obec vede kroniku obce (dále jen “kronika”), do níž se zaznamenávají zprávy o důležitých a pamětihodných událostech v obci pro informaci i poučení budoucím generacím. Je nepochybné, že tyto chronologicky zapisované zprávy i příloha kroniky, která podle § 2 odst. 2 obsahuje písemné, obrazové nebo zvukové dokumenty doplňující zápis v kronice, obsahují v nezbytně nutném rozsahu i údaje o osobách, které se událostí obce zúčastnily. O obsahu zápisu rozhoduje podle § 3 obec. Jako důležitou událost hodnou zaznamenání může obec posoudit případně i událost týkající se soukromého života určité osoby, například sňatek v obci známé osoby, narození dítěte v její rodině, významné životní jubileum i úmrtí takové osoby, případně veřejně známé okolnosti s těmito událostmi spojené apod. Zápis v kronice o takové události ale nemůže rozsahem uváděných osobních údajů zasahovat do soukromého života těchto osob nepřiměřeným způsobem.


Komentář kronikáře:

Obec si jeden rok zápis beze jmen vymínila. Jména jsem ze zápisu odstranil. Jako kronikář jsem si vypomohl popisnými čísly domů, nebo například obraty jako občan bydlící v č. XX, nebo prvorozený syn bydlící na čísle XX, rozvedená dcera občana bydlícího na čísle XX, nebo výrazy jako švagr místostarosty, nebo např. občan bydlící druhý dům vpravo při silnici vedoucí ze Želetic apod. Obec nakonec od tohoto způsobu zápisu zcela logicky upustila. Zaznamenaný zápis v kronice beze jmen kroniku ochudí a text velmi znehodnotí a znepřehlední.


STANOVISKO ÚŘADU PRO OCHRANU OSOBNÍCH ÚDAJŮ

V kronice mohou být uváděna jména a příjmení účastníků událostí pozitivních i politováníhodných. Pokud to odpovídá povaze informace, lze v některých případech, ale ne vždy, uvést i bydliště nebo datum narozeni těchto osob. Při takovém postupu nejde o operace prováděné s  osobními údaji systematicky, ve smyslu § 4 písmo e) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon o ochraně osobních údajů”). Do rozporu s tímto zákonem se tak nedostanete.


Komentář kronikáře:

Z uvedeného je zřejmé, že každý kronikář může tedy jmenovat osoby v souvislosti s pozitivními i politováníhodnými událostmi. Pokud dojde v obci k určité události, pak je to děj nahodilý, který nese život a který se neopakuje a osoba která se ho zúčastní, může být v kronice jmenována. Problémy ve jmenování se týkají hlavně větších měst, kdy kronikář občany nezná a potřebuje jméno vyhledat v seznamu osob. Na vesnici se známe každý s každým jmenovitě. Občas se mi stane, že jméno a příjmení neuvedu správně a dotaz na správnost napsání jednoho jména, či několika jmen v souvislosti s různými ději, není systematická práce s osobními údaji.


STANOVISKO ÚŘADU PRO OCHRANU OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Současně by však měla být splněna podmínka § 1 zákona o kronikách obcí, kde se píše, že do kroniky se zaznamenávají zprávy (“pro informaci i poučení budoucím generacím“). V tom může sehrát jistou roli i velikost obce a počet jejich obyvatel. Pokud by se kronika stala „pranýřem“ všech prohřešků obyvatel obce, musela by obec čelit I případným žalobám občanů na ochranu osobnosti.


Komentář kronikáře:

Kronika se podle § 1 zákona č.132/2006 Sb.,  o kronikách obcí, píše ne pro žijící, ale až pro budoucí generace.

Pozitivní skutky jsou nám obvykle vzorem, politováníhodné naopak poučením. Co je pro informaci a co pro poučení je záležitostí kronikáře a příslušné obce. Doplňky zápisů se podle § 4 dávají pouze písemně. Do kroniky zapisuji každoročně kolem 50 až 60 kapitol a podkapitol. Když z tohoto počtu do jedné kapitoly zaznamenám politováníhodnou zprávou a jmenuji konkrétní osobu, tak je to mizivé procento mezi zprávami pozitivními a rozhodně to nikdo nemůže pokládat za to, že (cituji) „by se kronika stala „pranýřem“ všech prohřešků obyvatel obce“.

Vzhledem k tomu, že kronika je archiválií I. kategorie a  podle §37 zákona 499/2004  odst. 1, Sb, o archivnictví a spisové službě se do ní smí nahlížet až po 30 letech, tak již tento časový úsek dává dostatečnou záruku na ochranu osobních údajů v kronice jmenovaných osob.

Jakýkoliv únik informací jmen a příjmení z konceptu či samotného čistopisu zápisu do kroniky ať už se jedná o ústní vyzrazení, či okopírování konceptu zápisu, nebo čistopisu nepovolanou osobou je porušením zákona a tudíž trestným činem, na který pamatuje sazebník trestů. Jako kronikář jsem dříve koncept zastupitelům pouze četl. Pak si předešlé zastupitelé vymínili, že ho mám vytisknout. Od té doby předkládám zastupitelstvu pouze jeden vytištěný koncept, který se na řádné schůzi v připomínkovém řízení schvaluje. Nikde jinde ho jako kronikář nezveřejňuji a podle zákona ani nesmím a nikomu jména zapsaná v kronice také neprozrazuji. Pokud se některá jména zapsaná v kronice na veřejnost přesto dostanou, pak by dotyčná osoba musela nejprve zdůvodnit, jak se k této informaci dostala, proč ji vynesla na veřejnost a sama by nejprve čelila obvinění pro porušení archivního zákona. To samé by se týkalo i v případě zažalování obce ohledně jmen v zápisu, kdy by žalobce musel nejprve uvézt, kdo mu takový údaj poskytl a do konfliktu se zákonem by tak zatáhl i jinou osobu z řad zastupitelstva, neboť nikdo jiný ke konceptu nemá podle zákona přístup.


STANOVISKO ÚŘADU PRO OCHRANU OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Zákon o kronikách obcí nepředpokládá, že v kronice budou uváděny jakékoli soupisy místních občanů, které jsou zpracováním osobních údajů ve smyslu § 4 písmo e) zákona o ochraně osobních údajů. Pro zařazení takového soupisu rozsahu údajů jméno a příjmení, přesná adresa bydliště, případně datum nebo rok narození a další osobní údaje, např. soupisu jubilantů v určitém roce nebo soupisů osob, které se přistěhovaly nebo odstěhovaly, je proto třeba získat souhlas těchto subjektů údajů podle § 5 odst. 2 a splnit oznamovací povinnost podle § 16 zákona o ochraně osobních údajů. V případě soupisu nově narozených dětí je třeba získat souhlas jejich zákonných zástupců. Pokud by však bylo v kronice uvedeno několik jmen v určitém roce narozených dětí, bez přesné adresy bydliště a dalších údajů, byl by takový zápis i bez prokazatelného souhlasu zákonných zástupců dětí přípustný, i když jde o osoby identifikovatelné. Tato míra anonymizace minimalizuje nebezpečí neoprávněného zasahování do soukromého života. Úřadu nepřísluší vyjadřovat se k otázce autorských práv v souvislosti s vedením kroniky.


Komentář kronikáře:

V kronice téměř každoročně uvádím jubilanty, narozené děti, odstěhované i přistěhované občany jmenovitě bez přesné adresy a dalších údajů. Jedná se vždy jen o několik jmen a zákon takto neporušuji.


STANOVISKO ÚŘADU PRO OCHRANU OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Získat souhlas subjektů údajů ani splnění oznamovací povinnosti při zařazení soupisu osob do kroniky by však nebylo nutné při splnění výjimek podle § 5 odst. 2 písmo d) a § 18 odst. 1 písmo a) zákona o ochraně osobních údajů, tedy pokud by šlo např. o výčet v obci působících podnikajících fyzických osob, pokud by tento výčet obsahoval pouze údaje již oprávněně zveřejněné ve veřejné části živnostenského rejstříku podle § 60 odst. 3. zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.  Ustanovení § 5 odst. 2 písmo d) zákona o ochraně osobních údajů však dále stanoví, že při zpracování oprávněně zveřejněných osobních údajů v souladu se zvláštním právním předpisem, prováděném bez souhlasu subjektu údajů, není dotčeno právo na ochranu soukromého a osobního života subjektu údajů. Nelze proto bez souhlasu subjektů údajů zařazovat do kroniky soupisy majitelů nemovitostí s popisnými čísly těchto nemovitostí, přestože jsou tyto údaje veřejně přístupné v katastru nemovitostí.


Souhlas subjektů údajů by nebyl nutný při splnění výjimky podle § 5 odst. 2 písmo f) zákon o ochraně osobních údajů, tedy např. pro zařazení seznamu zastupitelů obce v rozsahu jméno a příjmení zastupitelé a dále pouze osobní údaje, které vypovídají o jeho veřejné anebo úřední činnosti, o jeho funkčním nebo pracovním zařazení.


Vzhledem k tomu, že povinnost získat souhlas subjektu údajů je vztažena pouze k žijícím osobám, není zařazení soupisů zemřelých osob do kroniky obce bez souhlasu blízkých osob zemřelých porušením zákona o ochraně osobních údajů. Blízkým osobám zemřelých však přísluší uplatňovat právo na ochranu jejich osobnosti podle § 15 občanského zákoníku.


Je tedy zřejmé, že režimu zákona o ochraně osobních údajů podléhají především statistické přehledy o místních občanech uvedené, v kronice, pokud tato statistika není anonymní


Komentář kronikáře:

Závěr odstavce hovoří zcela jasně. Do kroniky mohu bez svolení, za dodržení výše uvedených podmínek, uvádět podnikatele, živnostníky, seznam členů zastupitelstva a soupis zemřelých osob. Režimu zákona o ochraně osobních údajů podléhají především statistické přehledy občanů.


STANOVISKO ÚŘADU PRO OCHRANU OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Pokud jde o vedení a uložení kroniky, zákon o kronikách obcí v § 2 odst. 2 stanoví, že kronika je vedena jako ručně psaná kniha s číslovanými listy nebo v elektronické podobě s následným tiskem číslovaných listů po uzavření každého kalendářního roku na trvanlivém papíře určeném pro dokumenty, které se zajistí vazbou. Zákon tedy umožňuje vedení kroniky v elektronické podobě, nepředpokládá však její zveřejňování na webových stránkách obce. V § 2 odst. 3 citovaného zákona je stanoveno, že obec zabezpečí kroniku proti ztrátě, poškození a neoprávněnému přístupu.


Podmínky pro zpřístupňování kroniky stanoví zákon o kronikách obcí v § 4 jako nahlížení: Do kroniky může každý nahlédnout ve vymezené době na obecním úřadě; pokud je nahlížení umožněno do kroniky ručně psané nebo do kroniky v podobě tištěné vázané papírové knihy s číslovanými listy, děje se tak pouze pod dohledem kronikáře.


To v praxi znamená, že pokud kronika obsahuje výše popisované soupisy místních občanů, k jejichž zpracování v kronice bylo nutné získat souhlas subjektů údajů, je nutný jejich souhlas i ke zpřístupňování osobních údajů pořizováním výpisů, opisů nebo kopií takového soupisu nebo k jeho zveřejňování jako zákonem nestanovené součásti kroniky na webových stránkách obce.


Je třeba poznamenat, že pokud obecní kroniky v dávných dobách obsahovaly soupisy místních obyvatel, bylo tomu tak proto, že o nich obce jiné evidence nevedly. V současné době vede obec evidence svých občanů podle jiných právních předpisů, jejich vedení v kronice proto není nezbytné.


Podle § 4 zákona č.133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, je obecní úřad obce s rozšířenou působností v zákonem stanoveném rozsahu uživatelem údajů z informačního systému evidence obyvatel o obyvatelích, kteří se přihlásili k trvalému pobytu nebo mají podle zvláštních právních předpisů povolen pobyt ve správním obvodu příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Údaje, jichž je uživatelem, může obecní úřad obce s rozšířenou působností využívat jen, jsou-Ii nezbytné pro výkon jeho působnosti.


Z tohoto ustanovení je třeba vycházet při posuzování legitimity získávání osobních údajů z evidence obyvatel pro kroniku obce. Pro zápis o důležité nebo pamětihodné události obce může být v některých případech nezbytné ověřit přesnost určitého údaje v evidenci obyvatel nebo takový údaj z této evidence získat. Vzhledem k výše uvedenému však nelze předpokládat nezbytnost shromažďování osobních údajů ve smyslu § 4 písmo f) zákona o ochraně osobních údajů z evidence obyvatel, tedy jako systematického postupu s cílem dalšího zpracování těchto osobních údajů v kronice obce.


Komentář kronikáře:

Zákon o kronikách obcí v § 4 stanovuje, že kronika může být zpřístupněna pouze k nahlížení. Vzhledem k tomu, že kronika obce Morašice díl II. má číslované listy, tak k nahlédnutí smí dojít pouze za dozoru kronikáře. Nahlížením se však nerozumí bádání, což je pročítání a studium zápisů v kronice. K tomu slouží příslušné archivy.

Vzhledem k tomu, že kroniky patří do archiválií I. kategorie, do níž náleží např. národní kulturní památky, archiválie vzniklé do roku 1526 apod., tak se na ní vztahují velice přísná opatření. K nahlížení, nikoliv k bádání, jsou podle §37 zákona 499/2004 odst. 1, Sb., přístupné archiválie starší 30 let. Pokud jsou v ní záznamy o žijících osobách, tak podle §37 zákona 499/2004 odst. 2, Sb., musí dotyčný získat souhlas všech osob.

Ve své kronikářské praxi si ověřuji správnost zapsaných jmen, či potřebu získat jména přistěhovalých a odstěhovaných. Údaje dále neshromažďuji a používám je výlučně jen pro záznam v příslušném kalendářním roce. Nelze to tedy brát jako systematickou činnost s osobními údaji.

Tolik z dopisu, který mi zaslali vedoucí oddělení stížností a konzultací Úřadu pro ochranu osobních údajů.

„Dobře vedená kronika má být věrným, nezkreslujícím zrcadlem života obce ve všech jeho složkách, mravním svědomím současníků a pramenem spolehlivého poučení budoucích pokolení. “


Zásady kronikáře

Jak pracuje kronikář:

  • psaní obecní kroniky je výsadním právem kronikáře, pro tuto činnost pověřeného obcí
  • kronikář do ní zaznamenává informace o veškerém dění v obci svobodně a nezávisle
  • kronikář píše kroniku z pohledu své osobnosti a má právo do kroniky zapisovat své názory a komentáře
  • kronikář dbá na to, aby zapsané údaje byly věrné, pravdivé a objektivní
  • každoroční zápis do kroniky není vymezen jen aktivitou kronikáře
  • i ostatním obyvatelům obce, náleží právo poskytovat kronikáři slovní i písemné informace ze života svého, ale i postřehy ze života obce

Technická pravidla:

  • kronika se píše buď dokumentním inkoustem na dřevaprostý papír, nebo počítačem a pak vytiskne
  • ke kreslení a malování do kroniky je nejvhodnější používat kresby tuší, tužkou nebo perem, dále je možné používat pastelky, voskovky, vodové olejové barvy, zakázáno je používání fixu a uhlu
  • fotografie se do kroniky nelepí ale fotografická dokumentace je vedena ve zvláštním fotoalbu jako příloha kroniky
  • další dokumentace, jako novinové články, plakáty apod., jsou vedeny ve zvláštní příloze za každý rok zvlášť

Roční osnova, způsoby zápisu, směrnice:

  • nový kronikář při svém prvním zápisu do kroniky napíše několik řádek o své osobě, o svých blízkých, o rodinných poměrech a další údaje, které uzná za vhodné, aby se představil čtenáři
  • každý zapisovaný rok má mít svou titulní stranu.
  • záleží jen na kronikáři, jak dokáže psát zápisy, měly by být věcné, objektivní a stručné
  • zapisovaný text má obsahovat důležité informace o celkovém dění na celém katastrálním území obce, dále o obecní, kulturní, společenské, sportovní, zdravotní, sociální, politické, podnikatelské, hospodářské a další činnosti
  • do kroniky se zapisují změny v počtu obyvatel a počtu domů
  • o počasí se píše hlavně při jeho extrémních výkyvech a o jeho dopadech na život obce
  • kronika může obsahovat kresby , které na žádost kronikáře může do kroniky namalovat kdokoliv
  • do kroniky se mají zaznamenávat informace o jednotlivých osobách, které udělaly v obci i mimo obec něco, co stojí za zmínku a to jak pozitivního, tak i negativního
  • do kroniky se nezapisují celosvětové a celostátní události, pouze jejich odraz na životě v obci
  • kronikář by neměl podléhat vlivu starostů a letopisecké komisi, z nichž mnozí chtějí mít zápisy o dění v obci jen v tom nejlepším světle. Takový záznam je pak takřka bezcenný

Zákon č. 132/2006 Sb., o kronikách obcí, ze 14. března 2006

Powered by Ajaxy
Kalendář
Prosinec 2017
Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle
27.11.2017 28.11.2017 29.11.2017 30.11.2017 1.12.2017

Kategorie: Rok 2017Výroba adventního věnce - Pořadatel: Kulturní komise

Výroba adventního věnce - Pořadatel: Kulturní komise

Kategorie: Rok 2017Výroba Vánočních ozdob - Pořadatel: Knihovna

Výroba Vánočních ozdob - Pořadatel: Knihovna
2.12.2017 3.12.2017
4.12.2017 5.12.2017 6.12.2017 7.12.2017

Kategorie: Rok 2017Pozvánka - schůze zastupitelstva

Pozvánka - schůze zastupitelstva
8.12.2017 9.12.2017 10.12.2017
11.12.2017 12.12.2017 13.12.2017

Kategorie: Rok 2017Obchůzka Lucky po vsi - Pořadatel: Kulturní komise

Obchůzka Lucky po vsi - Pořadatel: Kulturní komise
14.12.2017 15.12.2017 16.12.2017 17.12.2017

Kategorie: Rok 2017Otevírání betlému - Pořadatel: Obec Morašice

Otevírání betlému - Pořadatel: Obec Morašice
18.12.2017 19.12.2017 20.12.2017 21.12.2017 22.12.2017 23.12.2017 24.12.2017

Kategorie: Rok 2017Zpěv koled u betlému - Pořadatel: Občané obce

Zpěv koled u betlému - Pořadatel: Občané obce
25.12.2017 26.12.2017

Kategorie: Rok 2017Pozvánka na koncert

Pozvánka na koncert
27.12.2017 28.12.2017 29.12.2017 30.12.2017 31.12.2017