Na podzim 1954 dostala pobočka archeologického ústavu ČSAV v Brně zprávu, že při hluboké orbě pásovým traktorem v Morašicích (okres Moravský Krumlov) se objevil na povrchu černé ornice žlutý kruh o průměru asi 11 m . Při prohlídce naleziště bylo zjištěno, že se jedná o velkou mohylu lidu horákovské kultury. Systematický výzkum byl proveden od dubna do června 1955. 

Mohyla byla vybudována na vyšším táhlém návrší s výhledem do velké části jihomoravské nížiny. V dnešní podobě měla oválný tvar o rozměrech 45 a 50 m a byla 1,5 m vysoká. Již po skrytí ornice se rýsoval v tmavé hlíně mohylového náspu sprašový kruh, který byl 21 nejsilnější na severu, východě, jihu a západě, zatím co mezi těmito místy se pruh spraše značně zúžil nebo úplně vytratil. Již tato sku­tečnost nasvědčovala tomu, že se jedná pravděpodobně o výhoz spraše ze čtvercové hrobové jámy. Potvrdil to profil, který jsme získali úzkou zjišťovací sondičkou, vedenou od středu mohyly až za její obvod a zahloubenou až do sprašového podloží. V něm se střídaly vrstvy spraše s tmavší hlínou — jádro tvořila černá humusovitá hlína. Vnitřní Část výhozu byla během hloubení hrobové jámy ještě jednou přehazována, aby se získalo místo kolem okraje hrobu. Na vnějším povrchu tohoto sprašového tělesa byly, zejména v jeho jižní Části, nalezeny otisky vodorovně položených dřev — snad stopy po skládce trámů na stavbu vlastní hrobové komory.

V celém jihozápadním kvadrantu pokrývaly původní povrch pod mohylovým násypem četné střepy, zbytky ohořelých trámů, dřevěné uhlíčky a na jednom místě množství spálených kostí. Nelze zatím s jistotou říci, jsou-li to zbytky pohřební tryzny a žároviště. Úzkými sondami okolo mohyly byl zjištěn menší obvodový příkop se zahroceným dnem, široký 50 až 70 cm a 20 až 45 cm hluboký. Určuje průměr mohyly na 26 m . Nebyly v něm nalezeny žádné stopy po dřevě. Splachové horizonty v profilu spíše dokazují, že byl postup­ně zaplňován.

Při odebírání horní části mohylového náspu se objevila ve středu 22 mohyly až 1 m široká kamenná zeď, uzavírající nepravidelný čtyrúhelník o rozměrech 6,5 X 6,20 m , orientovaný podle světových stran. Vcelku pravidelná stavba byla v jihozápadním rohu značně rozrušena (později bylo zjištěno, že odtud byl obsah hrobové jámy úplně vyloupen). Z jižní části východní stěny vybíhal asi 1,5 m široký pruh kamenného dláždění. Začínal při kamenné zdi na původním povrchu, řezal vnitřní Část výhozu spraše a vyústil v ornici na vrcholu zmíněného sprašového tělesa.

Kamenné zdi vyplňovaly prostor při stěnách hrobové jámy až k jejímu dnu 130 cm pod původní povrch. Kameny nejevily stopy po systematickém ukládání. Byly volně naházeny bez hlíny. Výplň hro­bové jámy tvořila četná humusovitá hlína, obsahující větší počet zlomků keramiky a ve spodní části kameny z destrukce zdí. V profi­lech nebyly pozorovány žádné pozdější zásahy. Na rovném dně pod zřícenými kameny jsme nalezli zbytky dřevěných trámů, ulo­žených ve směru západ-východ, několik nártních a prstních kostí a větší počet drobných spálených kůstek. Z inventáře hrobu se za­chovaly pouze v jihozápadním rohu zbytky ozdob koňských postrojů (bronzové knoflíčky a návlečky na řemení, větší puklice s hrotem, různé bronzové a železné kroužky), jantarové korálky a na ostatní ploše zbytky keramických a bronzových nádob. Stopy rozpadlé větší bronzové mísy ležely přesně uprostřed čtvercového dna. Všechny nálezové okolnosti svědčí pro úplné vyloupení hrobu. Při odstraňování kamenných zdí jsme nalezli na dvou místech v západní stěně konce 24 cm širokých dřevěných trámů, zapuštěných mezi kameny ve výšce 1 m nad dnem hrobové jámy. Podobné zbytky dvou trámů ve stejné výši nad dnem byly také uprostřed východní zdi na velkém plochém kamenu. Byly 20 až 24 cm široké a vzdáleny od sebe 12 cm . Neležely přímo na kamenu, nýbrž na slabší vrstvě žlutky, jíž byly také mezi kameny utěsněny. Jedná se o zbytky kulatiny, zmáčknuté do síly asi 7 cm . Všechny trámce začínaly stejně ve vzdálenosti asi 50 cm od stěn hrobové jámy. Protože byly na proti­lehlých místech ve východní a západní stěně, dá se předpokládat, že nesly zastřešení hrobu. Ve vyčištěném dně se objevily žlábky po základových trámech srubové konstrukce, tvořící pravidelný Čtverec o rozměrech 4,40 X 4,40 m . Jednotlivé konce trámů přesahovaly asi 15 cm přes rohy. Zatím co východní a západní žlábky byly hluboké 12 až 15 cm 8 půlkruhovitým průřezem a rovným ukončením, severní a jižní žlábky se zahlubovaly jen 2 až 4 cm . Představovaly ložiska trámů, položených přes východní a západní trámy. Ve všech Částech žlábků jsme našli zřetelné otisky kulatiny. Dřeva v nich bylo málo, proto nebylo možno pozorovat zaříznutí trámů v jednotlivých rozích. Dá se však předpo­kládat z toho, že spodní části severního a jižního trámu sahaly do poloviny výšky obou dalších trámů. Shrneme-li všechna pozorování, docházíme k tomuto závěru: Uvnitř hrobové jámy byla vybudována z dřevěných trámů pevná srubová komora a prostor mezi dřevěnými stěnami a stěnami hrobové jámy vyplněn volně naházenými kameny bez hlíny. Tato komora byla přestřešena dřevěnými trámy již ve výši 1 m nad dnem, při Čemž kamenné stěny pokračovaly ještě výše. Zmíněný pruh kamenného dláždění ústil do východní stěny ve výši dřeveného stropu a byl od vlastní hrobové komory oddělen velkými kamennými plotnami. Celou stavbu pak kryl hlinitý mohylový násyp, dosahující výšky nejméně 4 až 5 m .I když byl hrob vyloupen a z bohatého inventáře nalezena jen nepatrná část, získal výzkum detaily konstrukce hrobo­vé komory a stavební techniky té doby vůbec.